MŽP: Budoucnost tepláren je v bioplynu a vodíku

Vláda v polovině června představila pět priorit pro české předsednictví v EU. A mezi nimi není vůbec zmíněno životní prostředí. Česku přitom přistane na stole mimo jiné celý balíček Fit for 55. (pozn. balíček návrhů, který je součástí Green Dealu a podporuje snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 oproti roku 1990.) Proč toto téma v prioritách chybí?
Já si myslím, že to je možná taková samozřejmost, že právě proto ho úplně explicitně v prioritách nezmiňujeme. Válka na Ukrajině nám ty priority pozměnila. Ale balíček Fit for 55 a životní prostředí komplet samozřejmě zůstává důležitým tématem. Minimálně to jsou hlavní priority mého rezortu.

Co konkrétně si tedy v rámci předsednictví kladete jako ministryně pro životní prostředí za cíle?
V prvé řadě budeme řešit právě balíček Fit for 55. Záleží nám na tom, abychom urychlili proces snižování skleníkových plynů a tím zabránili oteplování povrchu země, aspoň o dva stupně. V souvislosti s válkou na Ukrajině lze sice pochybovat, jestli se nám to podaří, ale musíme pro to udělat vše.

Už je docela hodně rozpracováno nařízení o bateriích. Troufám si říct, že tuto legislativu bychom mohli dotáhnout do konce a ukončit trialogy. Přestože je to naše priorita, asi tolik nepokročíme v legislativě na ochranu ovzduší, protože tato legislativa se teprve připravuje na projednání. Nevím, v jakém momentě nám bude předána. Už se také připravujeme na legislativu o biodiverzitě. A řešíme, jak ji co nejvíc uspíšit.

A máme i své národní priority. Plánujeme dvě velké konference. Jedna z nich bude o ochraně půdy, o adaptačních programech na zadržení vody v krajině a o biodiverzitě. Ta proběhne v září. Druhým naším velkým tématem je znečištění ovzduší. K tomu budeme dělat velkou konferenci v listopadu. V tomto případě už je samozřejmě rozpracovaná legislativa na úrovni EU.

A k tomu máme ještě jednu malou prioritu, a to světelné znečištění. Světelné znečištění je čím dál víc vnímáno jako jeden z negativních dopadů jak na lidské zdraví, tak na přírodu. Proto chceme na tento problém upozornit.

Česko jako předsednická země bude moci ovlivňovat, které legislativní návrhy při projednávání uspíší a které naopak případně pozdrží a přenechá až na předsednictví Švédska. Které návrhy z oblasti životního prostředí, například z onoho balíčku Fit for 55, byste za českého předsednictví ráda dotáhla do konce a dojednala jejich konečnou podobou?
Ono to není jen o tom, co bychom si přáli my, ale také o tom, jak jsou jednotlivé návrhy rozpracovány. Kde konkrétně začneme, to si teď netroufám říct. Jasnější to bude po Radě (rada ministrů životního prostředí, pozn. red.), která bude příští týden. My jsme připravení na všechny varianty. Prioritou je dotáhnout co nejdál celý balíček Fit for 55. I když je to na projednání velmi složité, napneme na to síly.

Vy jako ministryně předsedající země harmonogram jistě budete moct ovlivnit. Balíček obsahuje zhruba dvanáct návrhů, včetně úpravy pravidel pro obchodování s emisními povolenkami nebo zákazu prodeje aut se spalovacími motory od roku 2035…
Některé části toho balíčku už jsou samozřejmě více rozpracované. Například reforma Sociálního klimatického fondu a reforma trhu s emisními povolenkami jsou problémy, které si budeme klást jako prioritu. Postoje jednotlivých států jsou velmi rozdílné – od těch velmi ambiciózních až k těm hodně umírněným. To znamená buď neměnit nic, nebo naopak urychlit ukončení volných povolenek a zcela revidovat celý systém včetně přidělování povolenek.

Takže naše role bude vyjednávat. My naše hlavní české ambice nemůžeme při předsednictví příliš prezentovat. Při vyjednávání musíme být co nejvíce vstřícní vůči všem názorům.

Vy v následujících šesti měsících budete v rámci předsednictví v Bruselu a Lucemburku často řídit ministerská jednání. V minulosti jste říkala, že se snažíte zdokonalit v angličtině. Jak se vám to daří? A počítáte, že bude s vámi na ta jednání chodit vždy tlumočník?
Poctivě přiznám, že toho času na angličtinu mám teď velmi málo. Snažím se, mám něco nahrané i v mobilu, takže v jakoukoli volnou chvilku se snažím. Ale na osobní vyjednávání je to skutečně náročné. Takže předpokládám, že se mnou bude jezdit tlumočník, tlumočnice.

Problém je ještě jeden. My kromě evropského předsednictví budeme za Evropu koordinovat výstupy pro mezinárodní konference. Těch bude mnoho, daleko víc než měla jiná předsednictví. A to proto, že covidová doba některé ty konference zrušila a posunula právě na naše předsednictví. Já proto už nyní posiluji tým a hlavně se snažím rozhodit program mezi více lidí, protože se akce překrývají. Nejde mě rozpůlit.

Kdo tedy bude Česko na těchto jednáních zastupovat?
Bude to pan náměstek Dusík (pozn. Jan Dusík byl jako nestraník ministrem životního prostředí od konce listopadu 2009 do března 2010), který řídí sekci ochrany klimatu a bude zmocněncem pro odbornost ochrana klimatu. Předpokládám, že se zúčastní konference COP27 v Egyptě. Bude velmi náročná – i časově. Já se samozřejmě zúčastním, ale celou dobu tam bude on a bude koordinovat i stanoviska EU. Na Konference k biodiverzitě mě zastoupí zase pan poradce Ladislav Miko (pozn. Ladislav Miko byl jako nestraník ministrem životního prostředí od května do listopadu 2009). Já se samozřejmě zase zúčastním zahájení, ale tyto konference budou trvat týden.

Energetický mix

Dlouhodobě mluvíte o tom, že Česko by mělo skoncovat se spalováním uhlí do roku 2030. Zároveň se ale kvůli válce na Ukrajině stává velmi problematické palivo také ze zemního plynu. Plyn měl přitom podle původních plánů postupně nahradit uhlí jako hlavní zdroj v teplárenství. Jakými palivy budeme topit a vyrábět elektřinu následující zimu a jakými tu příští?
Úplně přesnou informaci vám zatím nejsem schopna dát. V první řadě musíme rychle snížit naši spotřebu. A za druhé co nejvíce nahradit obnovitelnými zdroji. To je teď náš hlavní směr. Naše ministerstvo na to má řadu dotačních programů, které pomáhají veřejnému sektoru i občanům. Snažíme se, aby se co nejvíce energeticky osamostatnili a tím se snížil celý náš energetický balíček.

A pak nám tu zůstává ještě jádro. To zůstane. Proto se také vláda rozhodla vypsat tendr na stavbu nového bloku Dukovan.

Teplárny v Česku měly podle původních plánů přejít během příštích deseti let od uhlí na jiné zdroje, převážně na zemní plyn. Jaký je tedy plán teď? Čím by mělo Česko uhlí nahradit?
U tepláren se stále počítá s tím, že budou přechodně využívat místo uhlí plyn. Ten může být do budoucna nahrazen plynem, který nebude z fosilních paliv (a nebude pocházet z Ruska, pozn. red.), například vodíkem nebo bioplynem.

Některé teplárny usilují o to, aby mohly zůstat u uhlí déle, než bylo původně plánováno. Měl by jim to stát umožnit?
Pokud už mají projekt na změnu své technologie a jen se jim lehce mění harmonogram, tak pravděpodobně ano. Ale z jiného důvodu ne.

Zmínila jste potenciál bioplynu. Má ministerstvo životního prostředí představu, kolik by ho v Česku bylo možné vyrobit? I v souvislosti s tím, že před dvěma měsíci přišla výtka od Evropské komise ohledně třídění odpadu před skládkováním. Souvisí právě s organickým odpadem, který by mohl být zdrojem pro bioplyn. Máte už v plánu nějaká konkrétní opatření na jeho lepší využití?
Jednak v dotačních programech podporujeme zpracování biologického odpadu cestou výroby tepla nebo elektrické energie. Požádali jsme o spolupráci ministerstvo zemědělství. Zemědělci mají hodně bioplynových stanic. Řešíme teď, které by se mohly stát součástí komunitní energetiky. To znamená napojení na systém zásobení občanů, obcí, veřejných budov.

Jádro

Zmínila jste také plánovanou stavbu nového bloku elektrárny Dukovany. Podpoříte i rozšíření Temelína, o kterém se mluví, nebo výstavbu malých modulárních reaktorů?
Já se dívám do budoucna velmi pragmaticky a jaderné moduly se mi zdají jako možný budoucí vývoj.

A rozšíření Temelína?
Temelín je pro mě teď téma, které ministerstvo životního prostředí nepodporuje.

S dostavbou Temelína ale počítá stávající Státní energetická koncepce i ministerstvo průmyslu. Je to tedy něco, na čem se s MPO neshodnete?
Vládní prohlášení říká, že máme předložit novou energetickou koncepci v roce 2033, takže já se tou starou už nezabývám. Na nové ministerstvo průmyslu a obchodu určitě bude nebo už začalo pracovat. My budeme spoluautorem. Naše názory se teprve budou formovat, nebo dávat do protikladu.

Jádro tedy v současnosti považujete za důležitý zdroj, ale do vzdálenější budoucnosti už by s ním podle vás Česká republika neměla počítat? Neměla by po Dukovanech stavět další velké jaderné bloky?
Takto razantně se v tuto chvíli nechci vyjadřovat, protože vidím budoucnost v modulárních reaktorech. Pokud budeme umět zabezpečit jejich provozuschopnost tak, aby byly co nejbezpečnější, co nejméně havarijně problémové, tak si myslím, že jsou řešením.

Pokud Evropský parlament v červenci nedá veto taxonomii, kterou navrhla Evropská komise, bude jádro považováno přechodně za čistý zdroj energie. Ale má to háček. Země s jadernými elektrárnami musí do roku vybudovat 2050 úložiště jaderného odpadu. Český plán počítá s tím, že ho budeme mít až v roce 2060. Co teď s tím? Je možné tento proces podle vás urychlit?
V současné době vidím realisticky ten rok 2060. Je ale potřeba už na tom začít pracovat. Nastává čas, abychom o tom s občany intenzivněji mluvili. Upřímně musím přiznat, že proces vybírání a schvalování lokality jaderného úložiště a následně povolování a vybudování je velmi dlouhý. A podívám-li se na to realisticky, tak rok 2050 je hodně brzy.

Tím pádem by u nás podle těch pravidel nebylo jádro považované za čistý zdroj. Mohlo by to způsobit komplikace s financováním nových jaderných zdrojů.
Kdyby nebylo války na Ukrajině, tak bychom už teď vyjednávali, co a jak s tím. Jenže válka nám změnila priority. Tou první prioritou je teď nahradit plyn a uhlí. Není mi příjemné to přiznat, ale jádro je až na třetím místě. Takže teď neumím přesně odpovědět, kdy začneme proces vyjednávání o jaderném úložišti.

Zdroj: iRozhlas.cz