Jak se stát energeticky soběstačnými? Praktická realizace soběstačnosti v hospodaření s energiemi není jednoduchá, nicméně příklady naznačují, že cesta dává smysl a ušetřit lze velké peníze, i když nemusí jít zrovna o stoprocentní soběstačnost.
Jak se stát energeticky soběstačnými? Praktická realizace soběstačnosti v hospodaření s energiemi není jednoduchá, nicméně příklady naznačují, že cesta dává smysl a ušetřit lze velké peníze, i když nemusí jít zrovna o stoprocentní soběstačnost.
Pomoci by navíc měly i změny týkající se možnosti sdílení elektřiny, které nyní chystá stát. Už nyní je v Poslanecké sněmovně novela energetického zákona, která sníží administrativní zátěž zejména zájemcům o malé solární elektrárny. Limit, od kterého je potřebná licence pro výrobu elektřiny od Energetického regulačního úřadu (ERÚ), se zvyšuje na 50 kW. Vyšší bude také hranice, odkdy je třeba ohlašovat realizaci výrobny stavebnímu úřadu.
Tím by změny končit neměly, další novely energetického zákona a vyhlášek jsou na cestě. I bez nich už ale existují firmy, obce i domácnosti, které se do zajištění energetické soběstačnosti pustily. I když to není úplně jednoduché.
Například ústecká společnost Malfini Martina Hausenblase, prodejce nejen reklamního textilu, zahájila provoz hybridního fotovoltaického areálu s kogeneracemi ve svém logistickém centru v Ostravě už před třemi lety.
„Jedná se o kombinaci téměř tisícovky fotovoltaických panelů umístěných na střeše a také na plášti objektu, velkokapacitních baterií a kogeneračních jednotek, které zajistí téměř stoprocentní potřebu elektrické energie a tepla celého objektu,“ popisuje mluvčí firmy Marie Logrová.
Firma investovala do komplexního solárního systému skoro 17 milionů korun, z toho zhruba půlku pokryla z dotace, k tomu investice do kogenerace přišla na tři miliony korun. Díky tomu je dnes areál v průměru z 80 procent soběstačný. Roční úspora u fotovoltaiky je podle propočtů firmy zhruba 600 tisíc korun, u kogenerace zhruba 200 tisíc korun. Letos to bude kvůli vyšším cenám energií ještě více. K tomu firma šetří i emise CO2 (což vyčíslila doposud na 284 tun) a navíc prodává do sítě přebytky energie, ročně zhruba téměř 150 MWh.
Malfini využívá fotovoltaiku i na administrativní budově v Ústí nad Labem. Pro rok 2023 má firma, která od roku 2019 monitoruje svoji uhlíkovou stopu, v plánu rozšířit fotovoltaiku v Ostravě. „Zatímco dnes je tam 947 panelů, v novém projektu se počítá s nárůstem o dalších 1 100 kusů panelů, přičemž celkový výkon bude až 1,5krát vyšší,“ uvádí mluvčí Logrová s tím, že rozpočet předpokládá náklady v rozmezí 12 až 15 milionů korun. Záležet bude na pohybu cen materiálů.
Podobně například společnost Thermo Fisher Scientific Brno vybudovala fotovoltaickou elektrárnu o výkonu vyšším než 1 MWh na střeše budovy v Brně, a to po dohodě se společností CTP, které objekt patří. Dnes jí panely na střeše, do nichž investovala 22 milionů korun, uspoří deset procent roční spotřeby elektřiny.
I přes možnost dotací musí firmy většinou využívat financování od bank. Ty už dnes vesměs mají nachystané produkty, ale i poradenství, jak na fotovoltaiku, tak na obnovitelné zdroje obecně.
Prim v této podpoře hraje na našem trhu Komerční banka, která je lídrem v oblasti udržitelnosti. Odborníci z KB pomůžou s odborným poradenstvím přes komplexní dotační management až po zvýhodněné financování, i mimo případné dotace. „Nejčastěji řešíme fotovoltaiku a úspory energií na budovách, třeba i při výměně výrobních technologií. Většinou začínáme analýzou energetického hospodářství našimi energetiky, ze které vzejdou návrhy na projekty vedoucí k úspoře. Na ty pak hledáme dotace a úvěry,“ vysvětluje Jan Hanuš, manažer EU Point Komerční bank.
Komerční banka ve spolupráci s ČEZ ESCO nabízí firemním klientům také speciální produkt Fotovoltaika za korunu. Jeho výsledkem je instalace vlastní fotovoltaické elektrárny na klíč umožňující podnikům využívat vlastní zelenou energii bez vstupních investic a administrativní zátěže.
Obce čekají na novou legislativu
Podobnou cestou jako firmy se dnes vydávají i obce a jednotlivé domácnosti. Ukázkovým příkladem obce, které se vydaly cestou energetické soběstačnosti, jsou Kněžice. Začaly už před šestnácti lety a dnes v obci funguje bioplynová stanice, která slouží jako čistička odpadních vod. Zároveň se zde zpracovává skoro všechen bioodpad. Elektřinu z bioplynky obec dodává do distribuční sítě, teplo využívají obyvatelé obce.
Podobně uvažuje i obec Trojanovice na Novojičínsku, kde zamýšlejí instalovat fotovoltaiku na střechu školy, přičemž získanou elektřinu by obec ráda využila i v jiných budovách. Pro tento postup, známý pod pojmem komunitní energetika, však zatím v Česku chybí legislativa. Nicméně ministerstvo průmyslu a obchodu, které by toto mělo umožnit, přesněji řečeno dát energetickým společenstvím právo sdílet elektřinu prostřednictvím veřejné distribuční soustavy, už poslalo novelu energetického zákona do připomínkového řízení.
„Vzhledem k tomu, že zavedení komunitní energetiky do energetického zákona se pravděpodobně uskuteční do konce letošního roku, mohou obce už nyní začít řešit budování vlastních obnovitelných zdrojů tak, aby byly příští zimu už částečně energeticky soběstačné,“ radí za Unii komunitní energetiky Anna Michalčáková. Pro obce už nyní její experti zpracovali podrobný návod, jak postupovat.
Podle studie provedené loni expertní organizací EGÚ Brno přitom mohou projekty obnovitelné komunitní energetiky obcí a bytových domů v Česku pokrýt 79 procent spotřeby domácností. Mohly by tak vzniknout komunitně spravované fotovoltaické elektrárny s instalovanou kapacitou přes čtyři gigawatty, což je skoro dvakrát víc než všechny dosavadní fotovoltaické zdroje v Česku.
Více na Ekonews.cz
KOMENTÁŘE