Pravidla pro stavby hal a solárních parků se zpřísní

DomůEnergie

Pravidla pro stavby hal a solárních parků se zpřísní

Konec velkých fotovoltaických elektráren, ale i obřích logistických a nákupních center na nejhodnotnější zemědělské půdě. Do budoucna by měla být jejich výstavba na ní zakázána, tak vypadá plán ministerstva životního prostředí (MŽP).

Ekonom: Zastropování energií dává jistotu, že se ceny nad určitý limit nezvýší
Ceny energií na houpačce: Strach spotřebitelů i varování v USA nad zdražením plynu o 44 %
Akumulátor o výkonu 10 MW zahájil ve Vítkovicích ostrý provoz
Elektřina bude v prosinci o 89% dražší než loni

Konec velkých fotovoltaických elektráren, ale i obřích logistických a nákupních center na nejhodnotnější zemědělské půdě. Do budoucna by měla být jejich výstavba na ní zakázána, tak vypadá plán ministerstva životního prostředí (MŽP).

Kromě toho chce dát resort pravidla takzvané agrovoltaice, což je používání solárních panelů jako doplňku při zemědělské výrobě.

„Zakážeme umisťování plošné fotovoltaiky na nejhodnotnější zemědělskou půdu (první a druhé třídy ochrany – pozn. red.),“ řekl Právu ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Dodal, že velké fotovoltaické elektrárny, které na této půdě mají povolený dočasný zábor, by po jeho vypršení měly skončit.

Na půdě I. a II. třídy ochrany by podle Hladíka do budoucna už nemělo být možné stavět ani logistická a nákupní centra nad jeden hektar. „Hektar je tam uveden kvůli tomu, že do hektaru dělají vynětí ze zemědělského půdního fondu obce s rozšířenou působností, nad něj kraj,“ dodal Hladík.

Novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu nyní čeká na vypořádání připomínek. „Chceme v ní definovat výrobu elektřiny tam, kde je zemědělství jako primární výroba,“ sdělil Hladík.

Ministerstvo ve spolupráci s resortem zemědělství vyhodnotilo, že nejperspektivnější plochy pro realizaci představují například vinice, chmelnice, pěstování zeleniny či ovocné sady. V zahraničí tak například fungují panely, které jsou postavené kolmo nad plodinami nebo stojí na nějaké konstrukci, aby pod nimi mohl projet třeba traktor.

Zákon ale podle Hladíka zatím stanovuje pouze rámec pro umístění solárních panelů na zemědělské půdě. Důležitá bude až vyhláška, která vznikne po jeho schválení parlamentem. „Rozhodně to není žádný návrat fotovoltaiky na zemědělskou půdu, na pole, je to pouze doplňková výroba elektřiny k zemědělské prvovýrobě,“ podotkl Hladík.

Nemělo by podle něj dojít k tomu, že budou rozloženy desítky panelů na velkém území. „Jeden z parametrů, které bude nutné ve vyhlášce definovat, je maximální výkon z hektaru. To znamená, že se čekají řádově nižší solární zisky, než tomu je u klasických fotovoltaik,“ uvedl Hladík s tím, že podobně to funguje například v Německu.

Novela má přinést i další změny, například to, že krajinné prvky, jako jsou například skupiny dřevin, stromořadí či mokřady, budou nově považovány za součást zemědělské půdy, na které se nacházejí.

„Jsou to ideální místa pro hnízdění a útočiště bažantů, koroptví, zajíců. Nehledě na další funkce jako úkrytiště zvěře, ptactva,“ dodal Hladík s tím, že tak nebudou muset zemědělci, když je budou chtít vysázet, žádat o vynětí příslušné půdy z půdního fondu.

Pokud novela projde připomínkami, vládou i parlamentem, měla by platit od roku 2024.

Zdroj: Novinky.cz

 

KOMENTÁŘE

WORDPRESS: 0
DISKUZE 0