Elektřina se v současné době řadí mezi jednu z nejvyšších výdajových položek českých domácností.
Elektřina se v současné době řadí mezi jednu z nejvyšších výdajových položek českých domácností. Ušetřit za ni je možné několika způsoby – od eliminace zbytečného plýtvání, přes vypínání spotřebičů na noc až po pořízení vlastní fotovoltaické elektrárny (FVE). Na jednu podstatnou možnost se však trochu zapomíná.
Dříve se mu říkalo noční proud. Přestože už dávno neexistuje, je tento pojem natolik vžitý, že ho stále používá řada odběratelů elektřiny. Označuje jím dobu, kdy je elektřina dodávána za zvýhodněnou cenu, tedy v tzv. nízkém tarifu. Mimo něj potom platí standardní tarif, označován jako vysoký. Dříve k účtování elektřiny za sníženou cenu docházelo obvykle v čase od 20 do 6 hodin. I dnes je k dispozici snížený tarif elektřiny, nicméně už dávno v jiných časech, a navíc se liší jak napříč republikou, tak třeba v rámci jedné ulice.
Kdo má na nízký tarif nárok
Jestliže domácnost používá elektřinu ke svícení, vaření, a k provozu dalších běžných spotřebičů jako je TV, pračka, sušička, lednička apod. potom za ni platí pořád stejnou sazbu celých 24 hodin (ve dne i v noci). V tomto případě je využívána jedno tarifní distribuční sazba D01d nebo D02d.
V případě, kdy domácnost elektřinou navíc topí, ohřívá vodu, nebo ji používá k nabíjení elektromobilu, má nárok na dvou tarifní sazbu (splňuje zákonem stanovenou podmínku) tedy jak vysoký, tak nízký tarif, a tak může elektřinu dostávat levněji. Ještě existuje víkendová sazba pro chataře. „Jde o speciální sazbu, která se v Česku vztahuje na elektrickou energii spotřebovanou v rámci rekreačních objektů. Určen je spotřebitelům, kteří tráví většinu času na chatě či chalupě během víkendu,“ uvádí Michal Kulig, ředitel společnosti Yello. Obecně platí, že víkendová sazba nabízí nižší cenu elektřiny během víkendových dnů (obvykle od pátečních 12 hodin do nedělních 22 hodin) a vyšší cenu během pracovních dnů.
Kdy platí nízký tarif
Časy zapnutí a vypnutí nízkého tarifu se liší. A to nejen v rámci krajů, a podle lokality, ale třeba i měst a obcí. „V tomto případě záleží na tom, od kterého distributora je elektřina odebírána. V tuzemsku existují tři – ČEZ, E.ON a PRE. Každý pokrývá určitou část republiky. Ke zjištění přesných časů spínání stačí znát kód na hromadném dálkovém ovládání (HDO) přijímači, který se v případě domácností s nárokem na dvou tarifní sazbu nachází na hlavním domovním rozvaděči vedle elektroměru,“ vysvětluje Michal Kulig. Kód stačí zadat na web distributora a časy pro odběrné místo se zobrazí. Případně lze zavolat na infolinku konkrétního distributora, který je sdělí. Nízký tarif může v závislosti na parametrech dvou tarifní sazby běžet 8 až 22 hodin denně.
Časy se mohou lišit jak v pracovním týdnu, tak o víkendu a svátcích. Rovněž čas od času dochází k jejich změnám. Takže ty, co platí teď už za rok platit nemusí. Proto je vhodné jednou za čas se na rozvrh spínání HDO nízkého tarifu podívat. HDO přijímače přitom slouží nejen k odběru zvýhodněného tarifu, ale jejich primárním účelem je především odběr elektřiny vyvažovat, aby nedocházelo v síti k výkyvům.
Co se příchodem domácností s instalovanou a připojenou fotovoltaickou elektrárnou do distribuční sítě změnilo je to, že spínání dvou tarifní sazby již není řízeno prostřednictvím HDO, ale přímo v elektroměru jsou napevno definované časy, kdy platí nízký a kdy vysoký tarif. HDO přijímač se v tomto případě totiž využívá v případě potřeby k odpojení elektrárny od distribuční sítě – např. když hrozí black-out, nebo abnormální zatížení energetické sítě. „To mimo jiné znamená, že nejen v rámci jednoho města či obce, ale dokonce i dva sousedi mohou mít zcela jiné časy spínání tarifů. Záleží na tom, jestli jsou povely posílané prostřednictvím HDO, nebo automaticky řízeny chytrým elektroměrem, který je montován provozovatelům FVE,“ říká Michal Kulig.
Jaké jsou sazby a poplatky
Zatímco dříve byly cenové rozdíly mezi odebranou kilowatthodinou v nízkém a vysokém tarifu velké, v současné době to bývají zpravidla desítky halířů, nebo se mohu dokonce i rovnat (což je v případě silové elektřiny i případ společnosti Yello). Dalo by se tak říci, že obě sazby mají podobné cenové relace – vždy však záleží dodavatel od dodavatele, a na tom, jak má nastavenou cenovou strukturu – nicméně jeden podstatný rozdíl tu je. „Je potřebné si uvědomit, že cena silové elektřiny je pouze jedna z položek za odběr elektřiny. Celkově se skládá z několika položek, jako je stálý plat, cena za dodávku, daň z elektřiny, plat za rezervovaný příkon, ceny na podporu elektřiny a ostatních služeb. Rozdíl v konečném vyúčtování počtu odebraných megawatthodin v nízkém a vysokém tarifu potom ovlivňuje jediná položka, cena za distribuované množství energie, která může udělat hodně a s tím je zapotřebí počítat,“ upozorňuje Michal Kulig.
KOMENTÁŘE