V Evropě už velká tepelná čerpadla vytápějí tisíce domácností. Česko je na startu

Zájem o velká tepelná čerpadla roste raketovým tempem po celém světě. Potvrdila to i mezinárodní konference v Praze.

Podle eurokomisařky pro energetiku Kadri Simsonové představuje vytápění asi polovinu veškeré energie spotřebované v současnosti v Evropské unii. „Přesto je více než sedmdesát procent vytápění založeno na fosilních palivech, převážně na zemním plynu. Tohle se musí změnit,“ řekla Simsonová na podzimním Fóru tepelných čerpadel v Bruselu.

Dodala, že budoucnost spočívá v technologiích založených na obnovitelných zdrojích energie a také v efektivním dálkovém vytápění a chlazení. Že o tom mluvila právě na konferenci o tepelných čerpadlech, nebyla náhoda. „Zejména tepelná čerpadla jsou připravena stát se hlavní technologií vytápění,“ zdůraznila eurokomisařka, podle níž se sektor vytápění nepochybně změní.

„V roce 2022 byly instalovány téměř tři miliony nových jednotek tepelných čerpadel. Ale to nestačí,“ konstatovala Simsonová. „Musíme šlápnout na plyn a urychlit zavádění tepelných čerpadel – ať už samostatně nebo jako součást efektivního dálkového vytápění a chlazení.“

Potenciál rozvoje tepelných čerpadel je skutečně obrovský. A nejde jenom o vytápění rodinných domů „malými“ čerpadly, ale právě také o „velká“ tepelná čerpadla pro průmyslové areály, nákupní centra, aquaparky, čtvrti nebo celá města napojená na systém dálkového vytápění.

Dekarbonizace teplárenství

Zájem o velká tepelná čerpadla roste raketovým tempem, což potvrdila i mezinárodní konference Průmyslová tepelná čerpadla, která se uskutečnila na konci listopadu v Praze. „Dnešní energetika se vyvíjí rapidním tempem. Jedna z klíčových technologií pro dekarbonizaci budoucího teplárenství a průmyslu jsou právě velká tepelná čerpadla,“ uvedl Tomáš Caha, jednatel konzultační a poradenské společnosti Exergie Česká republika, která konferenci organizovala.

„Zájem o technologie průmyslových tepelných čerpadel je skutečně vysoký,“ potvrdil jeden z účastníků konference Cordin Arpagaus z Univerzity aplikovaných věd Východního Švýcarska a Institutu pro energetické systémy. Uvedl, že ve vývoji jsou desítky různě modifikovaných systémů. „Tepelná čerpadla nejsou žádná záhada. To, co je uvnitř, je opravdu velmi komplexní technologie,“ sdělil Arpagaus.

Velký počet výrobců průmyslových čerpadel se nyní nachází v Německu nebo ve Skandinávii, ale další přibývají. „Myslím, že porostou jako houby po dešti,“ konstatoval Arpagaus, který hovořil rovněž o ekonomice čerpadel, respektive o návratnosti investice do těchto systémů, nebo o různých typech používaných chladiv.

To, že tepelná čerpadla mají ohromný potenciál, potvrdil i Jochen Schäfer ze společnosti Siemens Energie. „Bez dekarbonizace vytápění není možné splnit globální cíle snižování emisí oxidu uhličitého,“ zdůraznil Schäfer, který připomněl i několik funkčních projektů založených na velkých tepelných čerpadlech.

Například v německém Mannheimu je na tamní dálkové vytápění napojeno na 3,5 tisíce domácností. Technologie s kapacitou 20 MW ušetří za rok 10 tisíc tun oxidu uhličitého. V Berlíně je to dalších 6,5 tisíce tun tohoto skleníkového plynu. „Je to velmi významná úspora,“ řekl Schäfer, podle něhož tepelná čerpadla představují velice účinnou formu vytápění.

Leonhard Wolscht ze společnosti MAN Energy Solutions zase hovořil o tom, jak je tepelnými čerpadly využívajícími mořskou vodu vytápěné dánské město Esbjerg. „Pokud chceme dekarbonizovat, musíme především dekarbonizovat zdroje energie,“ poznamenal Wolscht. Připomněl, že jde rovněž o rychle se rozvíjející obor, kde jsou výrazné podnikatelské a investiční možnosti.

„Ještě toho ale máme hodně před sebou. To hlavní, o co nám jde, je dekarbonizace,“ řekla Sydney Wyattová ze společnosti Honeywell, která po celém světě zaměstnává desítky tisíc lidí. „Umíme se posunout dál. Tepelná čerpadla jsou stále tím nejlepším řešením,“ dodala Wyattová, podle níž tepelná čerpadla výrazně snižují spotřebu energie a přinášejí i finanční úspory.

Česko je na začátku

Také Česko se podle odborníků bez většího zapojení velkých tepelných čerpadel do budoucna neobejde. Podle Tomáše Cahy ze společnosti Exergie mají tepelná čerpadla potenciál pro dekarbonizaci výroby tepla v odhadované výši 5 až 10 GW. „Takže je nelze v tomto kontextu přehlížet,“ sdělil Caha.

Česká republika je sice se zaváděním velkých tepelných čerpadel na začátku, ale už zde vznikají první významné projekty. Mezi nejvíce ambiciózní patří Ústřední čistírna odpadních vod na Císařském ostrově v Praze, kde magistrát plánuje postavit soustavu tepelných čerpadel o výkonu až 180 MW pro pokrytí spotřeby přilehlých i vzdálených městských čtvrtí na levém břehu řeky.

„Zamýšlena je i dodávka chladu v řádu až několika desítek MW pro novou výstavbu v Holešovicích. Roční výroba tepla a chladu může převyšovat dva miliony GJ za rok, hodnota však může být časem ještě podstatně vyšší vzhledem k energetickému potenciálu, jaký vyčištěné odpadní vody z čistírny po celý rok nabízejí,“ konstatoval Caha. „Objevují se ale i jiné zajímavé projekty vysokých výkonů a je jen otázkou času, kdy se tato technologie zabydlí v našem teplárenství natrvalo.“

Zdroj: Obnovitelne.cz