Rozšíření emisních povolenek: venkov hrozí sociálním otřesem

DomůDomácnosti

Rozšíření emisních povolenek: venkov hrozí sociálním otřesem

Evropská unie se připravuje na spuštění nového systému emisních povolenek ETS II, který se od roku 2027 rozšíří i na sektor vytápění domácností a silniční dopravy.

Hodnota byznysu s emisními povolenkami stoupla na 850 mld. eur
Emisní povolenky stojí kolem 70 eur za tunu CO2, jsou nejlevnější za 14 měsíců
Domácnosti tápou: Plyn za 2 roky zdraží emisní povolenky, neví se o kolik
Emisní povolenky Čechy zabolí: Plyn dražší až o 50 %, růst cen pohonných hmot

Evropská unie se připravuje na spuštění nového systému emisních povolenek ETS II, který se od roku 2027 rozšíří i na sektor vytápění domácností a silniční dopravy.

Tento krok, zaměřený na urychlení dekarbonizace, však může mít výrazné dopady na obyvatele venkova. Podle energetických expertů hrozí prudké zdražení energií a tím i sociální problémy především v regionech, kde lidé nemají alternativu k plynovému nebo uhelnému vytápění.

Cena plynu by se po zavedení systému ETS II mohla zvýšit o více než 20 procent bez započtení daní, což by v praxi znamenalo stovky až tisíce korun ročně navíc pro běžnou domácnost. Naopak pohonné hmoty pravděpodobně zaznamenají nárůst v řádu jednotek procent – tedy spíše o koruny na litr, nikoli o desítky korun, jak se někdy mylně uvádí.

Problémem ale zůstává samotná predikce cen emisních povolenek. Evropská komise ve svých výpočtech počítala s maximální cenou kolem 45 eur za tunu CO₂ v roce 2028, reálná tržní cena však již nyní přesahuje 70 eur, a v některých obdobích se dokonce pohybovala blízko 80 eur. Tento nepoměr podle odborníků naznačuje, že Unie podcenila vývoj trhu a zavedení nové regulace bez výrazných korekcí může mít vážné následky.

Nejvíce ohroženou skupinou jsou domácnosti v menších obcích a na vesnicích, kde často chybí připojení k centrálním teplárnám nebo k moderním energetickým systémům. Přechod na alternativní způsoby vytápění – jako jsou tepelná čerpadla nebo elektrokotle – není pro mnohé finančně ani technicky reálný. Navíc v některých oblastech dosud chybí dostatečná elektrická infrastruktura, která by vyšší spotřebu umožnila.

Odborníci varují, že pokud stát nezavede rychle kompenzační opatření, může situace přerůst v hlubší sociální problém. Vznikající Sociální klimatický fond Evropské unie sice počítá s podporou zranitelných skupin, otázkou ale zůstává, zda bude dostatečně flexibilní a rychlý v reakci na vývoj trhu. Zkušenosti z posledních let, kdy vysoké ceny energií zasáhly miliony domácností, ukazují, jak náročné je v krizové situaci účinně pomáhat.

Vláda i dodavatelé energií by se proto měli na příchod nové regulace připravit nejen legislativně, ale i prakticky. Bude třeba posílit programy zaměřené na zateplování budov, podporu obnovitelných zdrojů a modernizaci vytápění včetně dotační podpory. Jen tak lze předejít tomu, že dekarbonizační politika bude vnímána jako neúměrná zátěž pro venkovské obyvatelstvo, které má již dnes omezené možnosti, jak s energetickými náklady efektivně pracovat.

KOMENTÁŘE

WORDPRESS: 0
DISKUZE