Češi se obávají zdražení energií, přestože ceny energií na trzích klesly, rostou regulované složky ceny, což situaci nezlepšuje. Obyvatelé tak s obavami tápou, zda se jim energie opět skokově nezdraží.
Energetické chudoobě v Česku čelí na 1,3 milionu lidí. Češi se obávají zdražení energií, přestože ceny energií na trzích klesly, rostou regulované složky ceny, což situaci nezlepšuje. Navíc regulační úřad ve svém návrhu přišel se zvýšením ceny plynu pro Čechy o 8 %. Obyvatelé tak s obavami čekají, zda se jim energie opět skokově nezdraží.
Výsledná cena za energie, kterou platí spotřebitelé, je zčásti tvořena cenou vlastní komodity a zčásti nejrůznějšími poplatky. Zatímco cena elektřiny nebo plynu jako takového je výlučnou záležitostí trhu, poplatky podléhají regulaci Energetického regulačního úřadu.
Energetický regulační úřad (ERÚ) zveřejnil návrhy regulovaných cen u elektřiny a plynu pro rok 2025. U elektrické energie navrhuje zvýšení plateb pro domácnosti o desetiny procenta. U plynu by si domácnosti podle návrhu za regulovanou složku měly připlatit okolo osmi procent.
Letos rostla hlavně platba za přepravu plynu, což je je podle ERÚ dáno tím, že klesá objem připravovaného plynu. Jak zdůrazňuje mluvčí Michal Kebort, vypadl mezinárodní tranzit a zároveň i zákon říká, že provozovatel přepravní soustavy má právo na úhradu oprávněných nákladů. To znamená, že pokud soustava přepravuje málo a z větší části aktuálně slouží už jenom tuzemským zákazníkům, cena za přepravu plynu roste.
„Elektřina i zemní plyn během letních měsíců nepatrně podražily. S blížící se zimou se dá očekávat, že ceny energií půjdou ještě mírně vzhůru. Nejen řada domácností, ale i podniky tak nyní stojí před rozhodováním, zda kývnout na nabídky distributorů elektřiny a plynu a zafixovat si ceny na rok či dva dopředu,“ popisují ve svém článku Hospodářské noviny.
Distribuce a infrastruktura ženou cenu nahoru
Ceny plynu a elektřiny na spotovém trhu v posledních měsících mírně vzrostly. Jejich budoucí ceny, na roky 2025 a 2026, jsou ale o něco nižší. Nižší budoucí cenu samotné komodity potvrzuje i Jiří Gavor z ANDE: „Dodavatelé už mají pro rok 2025 a pro část 2026 komodity v předstihu nakoupeny za dobré ceny.“
S rozvojem obnovitelných zdrojů, zejména fotovoltaických elektráren na střechách bytových domů, ale i firemních provozoven a sídel, se budou i nadále zvyšovat nároky na přenosovou soustavu. „Ta totiž musí být schopna vyrovnávat toky elektřiny mezi okamžiky, kdy „všichni“ vyrábějí a kdy naopak „všichni“ elektřinu dokupují ze sítě. Má-li to i nadále zvládat, vyžádá si obří investice, které musí někdo zaplatit. A kdo jiný než právě spotřebitelé, kteří síť využívají,“ popisují budoucí vývoj Hospodářské noviny.
Podle odborníků může mít vliv na ceny i obrovská tuzemská transakce, a to konkrétně akvizice společnosti GasNet ČEZem. „U plynu očekáváme růst distribuce především kvůli tomu, že ČEZ koupil většinový podíl v distribuční společnosti GasNet. To si vyžádalo, a ještě vyžádá, poměrně velké investice, které se logicky musí někam promítnout,“ uvedl v médiích Lukáš Kaňok z Kalkulátor.cz.
Globální mix dodavatelů plynu různých cen i kvality
Vzhledem k aktuální situaci je více než pravděpodobný růst nejen distribučních poplatků, ale také burzovních cen. Své důvody to zase bude mít u obou komodit. U plynu hovoří odborníci o důvodu ukončení dodávek z Ruska. Jenže ruský plyn je levný plyn. Nebo je minimálně levnější než ten, který se dováží zaoceánskými loděmi ve zkapalněné podobě. Pro dovoz LNG jsou nutné výrazné investice spojené s infrastrukturou, přepravou a zkapalňováním plynu. I Česko investovalo do terminálu pro dovoz LNG v severoněmeckém Hamburku, který by po dostavbě měl podle odborníků z ČEZ pokrýt jednu čtvrtinu české spotřeby plynu.
Navíc v tuto chvíli se do situace propisují i logistické problémy, kdy lodě z bezpečnostních důvodů nemohou plout přes Rudé moře, což zvyšuje náklady na dopravu. Česko začalo čerstvě odebírat část plynu i z Alžírska, dříve to byl i norský plyn, který zase způsoboval českým spotřebitelům ucpávání plynových kotlů. Kapacitně tedy Česko odklon od ruského plynu zvládne napojením na jiné světové zdroje, pocítí to ale pravděpodobně peněženka spotřebitelů.
Zdražování plynu v Severní Americe jako varování
Samotnou kapitolou je vývoj cen zemního plynu v USA, odkud by Česko mělo do chystaného LNG terminálu na severu Německa podle plánů brát až čtvrtinu všeho plynu pro tuzemskou spotřebu. Podle poslední analýzy v článku agentury Reuters panuje ohledně vývoje cen plynu v USA velké napětí. Reuters uvádí, že trhy se zemním plynem ve Spojených státech na podzim zvažují rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou pro letošní zimu a příští rok. Trhy v USA tak naznačují, že se mohou objevit výrazně vyšší ceny zemního plynu.
Forwardové trhy s futures Henry Hub, srovnávací cenou zemního plynu v USA, naznačují, že ceny budou v roce 2025 v průměru 3,20 USD za milion britských tepelných jednotek (mmBtu), ve srovnání s průměrnými 2,22 USD, které jsou zatím v letošním roce, což ukazují údaje z LSEG. Pokud si uvědomíme, že zhruba 44% meziroční nárůst cen by byl nejstrmějším ročním vzestupem od roku 2022 a mohl by zhoršit trendy inflace energetických produktů navzdory zpomalení širšího růstu cen ve Spojených státech, jednalo by se o výrazný zásah do rovnováhy trhů s klíčovými komoditami.
Podle českého odborníka Jiřího Gavora z asociace ANDE jsou americké ceny plynu násobně nižší než ty evropské a jejich šokové nárůsty v USA by nebudily v EU, zvyklé na daleko větší cenové změny, zděšení. „Výchozí cena USA na Henry Hub je pouze částí cenového řetězce pro koncového spotřebitele v Evropě a někdy se stává, že při rostoucí ceně v USA cena v Evropě při slabé poptávce stagnuje,“ uvedl Jiří Gavor.
KOMENTÁŘE