Tuzemská populace se připravuje na tuhý podzim a zimu z hlediska cen energií. Firmy a také soukromníci hledají cesty, jak se připravit na svět bez ruského plynu.
Tuzemská populace se připravuje na tuhý podzim a zimu z hlediska cen energií. Firmy a také soukromníci hledají cesty, jak se připravit na svět bez ruského plynu.
Německo pokrylo v prvním pololetí polovinu spotřeby elektřiny z energie, kterou vyrobily větrníky a soláry.
V Česku se ale spíš lamentuje nad tím, že nemáme moře, kam bychom mohli vystavět sloupy větrných elektráren, tolik silných řek na vodní výrobu energie a se sluncem to u nás také prý není tak slavné. Na rozdíl od sýčkujících odpůrců se ti, kteří vidí dál než za roh, chápou místo slov praktických činů. Někdy i docela postaru.V menším stavení v Mezilesí, malé vesnici v Orlických horách, dominují hlavnímu obývacímu prostoru velká kachlová kamna. Byla tu už před šedesáti lety za minulého majitele. „Vytopí dům i během velkých mrazů, na doplnění máme ještě přímotopy, ale ty vlastně nikdy nepouštíme,“ říká paní Eva.
Žije tu s manželem a třemi dětmi. Ona sama se otužuje, sprchuje se studenou vodou a v zimě běhá do svahu za domem ve vysokém sněhu. Nachlazení se jí vyhýbají. Jako plánovitou přípravu na horší energetické časy to nebere, ale prý se to může hodit.
Plochá střecha je terno
O pár kilometrů dál, v Novém Městě nad Metují, sídlí ve dvou nevelkých dvoupatrových budovách výrobce českých mechanických hodinek Prim. V tichu a bez humbuku se i tady chystají na bezpečnější energetický život. „Když máte dlouhou a rovnou střechu, je to v téhle době výhoda. Takže montáž fotovoltaických panelů už připravujeme,“ říká Aleš Vernar, obchodní ředitel Elton hodinářské. Sluneční energie by měla utáhnout obráběcí stroje, přispět i k chodu klimatizace a dalších elektřinou poháněných zařízení. A ulehčit tak i účtům za elektřinu a alespoň v tomto směru zvýšit energetickou soběstačnost hodinářské firmy.
Sluneční škraloupy
|
Tři čtvrtiny si vyrobí sami
Ještě lépe, co do střešní plochy, jsou na tom v zábavním parku Majaland v sousedství pražského Letiště Václava Havla. Na střeše už tu pracuje 1100 solárních panelů. Výkon 500 kilowattů dokáže zásobovat provoz zábavního centra ze sedmdesáti procent.
V přepočtu na pevná paliva to představuje úsporu 12 tun černého uhlí, které by se jinak spálilo v klasické elektrárně. „Jedenáctimilionová investice byla logická, nejen kvůli lepšímu životnímu prostředí,“ říká Otto Jerman, ředitel Majalandu. Návratnost celé investice by neměla přesáhnout pět let.
Když je spotřeba elektřiny v Majalandu menší, energie se přelévá do sousedního outletového centra. I tam chystají vlastní fotovoltaickou elektrárnu, kterou bude tvořit 1800 panelů a výkon ještě silnější, a to 800 kilowattů. K montáži by mělo dojít už letos v zimě a také v outletu by měli uspořit tři čtvrtiny elektřiny.
Éra nezávislosti
|
Zdroj: Metro.cz
KOMENTÁŘE