Nejvyšší kontrolní úřad upozorňuje, že letošní státní rozpočet neodpovídá realitě v několika klíčových oblastech. Nejvýrazněji je to vidět u financování podpory obnovitelných zdrojů energie, kde jsou podle kontroly plánované výdaje níže, než odpovídá skutečné potřebě.
Nejvyšší kontrolní úřad upozorňuje, že letošní státní rozpočet neodpovídá realitě v několika klíčových oblastech. Nejvýrazněji je to vidět u financování podpory obnovitelných zdrojů energie, kde jsou podle kontroly plánované výdaje níže, než odpovídá skutečné potřebě.
Oproti tomu očekávané příjmy z emisních povolenek byly nadhodnocené, což rozpočet dále zkreslilo. NKÚ dodává, že část peněz na OZE musela vláda v průběhu roku doplňovat z jiných kapitol, což podle úřadu pouze potvrzuje nepřesné odhady při sestavování rozpočtu. Upozorňuje také na rostoucí náklady na obsluhu státního dluhu, které zatěžují veřejné finance čím dál výrazněji.
EU tlačí na rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů
Zatímco český rozpočet počítá s nižší podporou OZE, Evropská unie se vydává opačným směrem. Pro následující roky nastavila ambiciózní pravidla, podle nichž mají členské státy do roku 2030 zajistit, aby alespoň 42,5 procenta spotřebované energie pocházelo z obnovitelných zdrojů. Rámec evropské politiky současně obsahuje úpravu dotačních a rozpočtových mechanismů, které mají urychlit investice do fotovoltaiky, větrných elektráren, tepelných čerpadel, biometanu a dalších moderních technologií.
Evropské nástroje, jako je plán REPowerEU, fondy na spravedlivou transformaci či program Next Generation EU, poskytují členským zemím miliardy eur na modernizaci energetické infrastruktury a na odklon od fosilních paliv. Právě možnost čerpání evropských prostředků činí přechod na obnovitelné zdroje realistickým a ekonomicky smysluplným — pokud na něj státy skutečně vyčlení dostatek prostředků ve svých rozpočtech.
Česká republika bude muset investice navýšit
Česko se svými plány na podporu OZE výrazně zaostává nejen za evropskými cíli, ale i za tempem ostatních členských států. Národní energeticko-klimatický plán sice počítá se zvýšením podílu obnovitelných zdrojů, ale současné tempo růstu a rozpočtové priority tomu zatím neodpovídají. Nízké rozpočtové alokace mohou zpomalit rozvoj solárních elektráren, modernizaci sítí nebo instalaci tepelných čerpadel, které jsou klíčové pro snižování emisí i energetickou nezávislost.
Země tak stojí před výzvou sladit státní rozpočet s evropskými pravidly a s reálnou potřebou financovat energetickou transformaci. Vyšší investice do obnovitelných zdrojů nejsou jen otázkou ekologie — přinášejí stabilitu, dlouhodobé úspory, větší odolnost vůči cenovým výkyvům fosilních paliv i posílení energetické bezpečnosti.
Budoucnost české energetiky závisí na schopnosti reagovat
Pokud chce Česká republika držet krok s evropskými požadavky a zároveň zajistit soběstačnou a moderní energetiku, bude muset do budoucna investice do obnovitelných zdrojů výrazně posílit. Podhodnocené výdaje na OZE v rozpočtu ukazují, že současný přístup není udržitelný. Transformace energetiky se zrychluje a země, které včas nezareagují, mohou doplatit jak ekonomicky, tak strategicky.
Rozvoj obnovitelných zdrojů tak není jen možnost — stává se nutností pro stabilní, bezpečnou a konkurenceschopnou energetickou budoucnost Česka.
KOMENTÁŘE