Největší česká energetická společnost ČEZ předpokládá, že odběratelům s fixovanou cenou vyšší než vládou určený strop, cenu sníží právě na vládou stanovenou cenu.
Největší česká energetická společnost ČEZ předpokládá, že odběratelům s fixovanou cenou vyšší než vládou určený strop, cenu sníží právě na vládou stanovenou cenu.
Zákazníci platící nižší cenu ji budou platit i nadále. ČTK to dnes řekl mluvčí ČEZ Roman Gazdík. Dodal, že firma ale ještě musí počkat na příslušný zákon a prováděcí předpis.
Vláda se shodla na zavedení cenového stropu na elektřinu a plyn pro maloodběratele. Strop na silovou elektřinu bez nákladů na distribuci byl stanoven na šest korun za kilowatthodinu (kWh), což odpovídá zhruba stropu 200 euro bez DPH (4900 Kč) za megawatthodinu (MWh). Koncový zákazník by spolu s distribucí měl za elektřinu platit zhruba 7000 až 9000 korun za MWh. U plynu by strop měl být stanoven na 3000 korun za MWh, což odpovídá stropu zhruba 100 euro za MWh bez DPH.
„Chápeme, že vláda se snaží lidem v současné těžké situaci pomoct. ČEZ chce být součástí tohoto řešení a jsme připraveni vyvinout maximální úsilí, abychom vládní pomoc zákazníkům distribuovali co nejdříve,“ řekl Gazdík.
Vliv na výši záloh bude mít stanovení cenového stropu podle vlády již v listopadu. Za stejné ceny by měly nakupovat i samosprávy či veřejné instituce prostřednictvím státního obchodníka s energiemi. Zastropování se bude z malých a středních firem týkat u elektřiny těch, které jsou na síti nízkého napětí, v případě plynu firem s odběrem do 630 MWh ročně, uvedl v pořadu Události, komentáře České televize ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
U ČEZ nyní lidé platí o 37 procent méně, než je stanovený strop energií
Energetická společnost ČEZ nyní ve svém základním ceníku u nejběžnější distribuční sazby D02d nabízí silovou elektřinu za 3775 korun za jednu megawatthodinu (MWh). Jde o ceník, který je k dispozici současným odběratelům a nemá zafixovanou cenu. Naposledy ho ČEZ zdražil od 1. ledna. Státem stanovený strop cen elektřiny činí 6000 Kč za MWh. Tržní ceny se ale do ceníků ČEZ promítají se zpožděním, bez stanovení maximálních cen by tak podle odborníků hrozilo, že by odběratelé mohli od příštího roku platit až trojnásobek současné ceny silové elektřiny. ČEZ pravidelně mění základní ceník na přelomu roku. Cena silové elektřiny tvoří v současnosti asi dvě třetiny celkové ceny elektřiny, připočítává se k ní ještě regulovaná složka.
Vláda v pondělí odhadla, že odběratelé mohli během příštího roku platit až 12.000 korun za jednu megewatthodinu elektrické energie. Cenový strop tak stanovila na polovině. Vládou odhadovaná cena by odpovídala trojnásobku současné ceny u ČEZ. Velkoobchodní cena elektrické energie v pátek končila na 496 eurech (12.150 Kč) za MWh, koncem prázdnin vystoupala i na 984 eur (24.100) Kč.
V předchozích letech byla elektřina ve stejném ceníku u ČEZ levnější. V roce 2020 a 2021 platili zákazníci za jednu MWh 2056 Kč, v roce 2020 to bylo dokonce 1878 Kč za jednu MWh.
Akcie ČEZ vzrostly po oznámení zastropování cen energií o čtyři procenta
Akcie energetické společnosti ČEZ vzrostly o čtyři procenta poté, co vláda v pondělí večer oznámila rozhodnutí o stanovení maximálních cen energií. Nyní se akcie obchodují za 976 korun za jednu, vyplývá z informací Burzy cenných papírů Praha. Podle některých oslovených odborníků odráží zvýšení fakt, že stanovený strop je vysoko nad cenou, za kterou ČEZ svou produkci prodává. Negativní informací pro akcie může být podle některých zavedení mimořádné daně.
Růst akcií ČEZ může mít podle analytika Komerční banky Bohumila Trampoty řadu důvodů. „Cenový strop, který navrhuje vláda, je vyšší, než za co prodává ČEZ pro tento rok a jaká je očekávaná cena pro příští rok,“ řekl Trampota. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pondělí uvedl, že dopad stanovení cenového stropu energií do státního rozpočtu bude maximálně 130 miliard korun a vláda ho plánuje vykrýt mimo jiné z daní z mimořádných zisků a dividend. Podle Trampoty se tak dají čekat mimořádné dividendy ČEZ.
Návrh ještě musí podle Trampoty projít legislativním kolečkem. „Pokud provedeme jednoduché srovnání, tak navrhovaný cenový strop na elektřinu je ve srovnání s tím, za co prodává ČEZ, ‚komfortně‘ nad,“ uvedl Trampota.
Negativní zprávou je zavedení mimořádné daně pro akcie ČEZ podle analytika Fio banky Jana Rašky. „Byť se domnívám, že regulatorní rizika mohou být v současnosti z velké části v ceně akcie ČEZ již započítané. Důkazem toho je, že akcie ČEZ nejsou včerejším (pondělním) prohlášením vlády negativně ovlivněny. Naopak rostou o čtyři procenta,“ uvedl Raška.
Zavedení možné mimořádné daně není podle Rašky optimálním řešením. „Zejména v případě ČEZ, kde stát může jednoduše prosadit navýšení dividendového výplatního poměru ze současných 80 procent na 100 procent, respektive případně krátkodobě i výše, a vzít si tak od ČEZ výrazné finanční prostředky z dividendy. Již dříve jsem vyslovil názor, že by to byla efektivnější cesta, než vymýšlet složité daňové konstrukce s nejistým výnosem pro státní rozpočet,“ uvedl.
Podle energetického experta a poradce investiční skupiny J&T Michala Šnobra stanovení cenového stropu znamená, že domácnostem se cena elektřiny proti loňskému roku zvedne maximálně na dvojnásobek. V přepočtu na eura je strop za jednu MWh elektřiny stanoven na zhruba 240 eurech. Připomněl, že například ČEZ letos prodá svou produkci za zhruba 105 eur (asi 2580 Kč) za MWh, 70 procent produkce na příští rok má prodaných za 91 eur (asi 2230 Kč) za MWh.
Stát na náklady použije mobilizované příjmy ze všech státních firem, připravovanou daň z neočekávaných zisků a příjmy z emisních povolenek, uvedl Stanjura po mimořádném jednání kabinetu. Výnos z daně z neočekávaných zisků, tzv. windfall tax, očekává Stanjura v příštím roce ve výši 70 miliard korun. Platit by podle něj měla tři roky.
Zdroj: ČTK
KOMENTÁŘE