Německo se dostává kvůli svým až příliš ambiciózním cílům do těžko řešitelné situace u zateplování budov a modernizace jejich topení.
Německo se dostává kvůli svým až příliš ambiciózním cílům do těžko řešitelné situace u zateplování budov a modernizace jejich topení. Pokud by skutečně chtělo dosáhnout úspor CO 2 u budov, stanovených pro roky 2030 a poté 2045, bylo by zapotřebí ztrojnásobit rychlost sanací a celkově investovat přinejmenším 3 biliony eur, tedy přes 70 bilionů korun.
To odpovídá asi 90 procentům ročního HDP Německa! Autorem tohoto odborného odhadu je společnost Ernst & Young (EY) a jedná se podle ní o „velmi konzervativní“ odhad, skutečnost bude asi vyšší. Informaci zveřejnil nejpopulárnější německý zpravodajský server WELT. Jsou tedy cíle snižování emisí ohroženy? Jak se v sanacích projeví válka na Ukrajině, energetická krize a nová opatření německé vlády?
Podívejme se tedy na tu problematiku blíže. Úvodem je třeba konstatovat, že zastavení dodávek plynu z Ruska se v Německu projevilo velmi negativně. Německo podobně jako naše republika patří k zemím s nejhustší plynovou infrastrukturou v Evropě. Dlouhodobé dodávky levného ruského plynu z podstatné části zajišťovaly vytápění obytných a dalších budov i vysokou prosperitu německého hospodářství. V Německu existuje zhruba 14 milionů plynových kotlů na vytápění budov.
Jejich nahrazení jinými druhy topení bude neobyčejně drahý a časově náročný proces. Také rychlá náhrada dodávek ruského plynu v plném rozsahu není možná a dodávky hlavně tekutého zemního plynu ze vzdálených zemí se realizují za enormně vysoké ceny. Vše se ještě vyostřuje vysoce ambiciózním německým závazkem zajistit svou klimatickou neutralitu do roku 2045, jak je zakotveno v novele německého zákona o ochraně klimatu, platné od 31. srpna 2021.
Význam sanace budov roste
Přerušením dodávek plynu z Ruska důležitost energetické efektivnosti budov jako základního kamene moderní energetické politiky Německa ještě vzrostla. Dokonce se o ní hovoří jako o „spícím obrovi“. Zatím se totiž u Energiewende zdůrazňuje hlavně zvyšující se podíl OZE na výrobě elektřiny, který v roce 2021 dosáhl chvályhodných 41 procent. Jenže elektřina tvoří pouhou pětinu německé konečné spotřeby energie. Skutečným ‚bumbrlíčkem‘ jsou právě budovy, které v Německu spolykají více než třetinu konečné spotřeby energií, hlavně na vytápění, resp. chlazení budov a teplou vodu, ale také na elektřinu. Přitom podíl OZE u výroby tepla a chladu zatím dosáhl v minulém roce jen skromných 16,5 procenta.
Zateplování starších budov a důraz na energetickou efektivnost nových staveb tak získává význam z hlediska šetření nedostatkovými a drahými energiemi. A přínosy jsou významné. Podle některých německých studií při zateplení vnějšího pláště budov včetně výměny oken a izolací střech i sklepů a souběžné modernizaci topení může úspora energií dosáhnout v závislosti na stáří a stavu budovy i 30-40 procent. Například majitelé rodinných domů tak mohou každoročně ušetřit několik stovek eur na nákladech za vytápění.
Náklady rostou, efekt úspory emisí ale je stále menší
V letech 1990 až 2018 klesly emise skleníkových plynů v sektoru budov téměř na polovinu: z 210 mil. tun na 120 mil. tun. V roce 2030 by měly odpovídat ekvivalentu okolo 70 mil. tun. To vypadá poměrně jednoduše, ale hlavní úsporný potenciál už byl vyčerpán a další snižování emisí je nejen pracné, ale také mimořádně drahé. Bude dokonce asi nutné přistoupit i k novým sanacím již jednou zateplených domů.
V letech 2010 až 2018 nateklo do energetických modernizačních opatření v Německu 342 miliard eur (asi 8,2 bilionů korun) – což je pouhá asi desetina částky, která by byla zapotřebí podle EY do roku 2040. Spolkový svaz německých bytových a nemovitostních společností (GdW) však dospěl ke znepokojivému zjištění: za stejné období 2010-2108 nedošlo k žádné změně spotřeby tepelné energie v budovách v Německu, která po celou dobu činí nezměněných 130 kW/m².
Bilance CO2 se v tom období zlepšovala díky rostoucímu podílu obnovitelných zdrojů – hlavně tepelných čerpadel a fotovoltaiky. Ale pokud by měla dále klesat samotná spotřeba energie, vyžadovalo by to enormní úsilí – tempo sanace by se muselo přinejmenším ztrojnásobit.
Nová opatření spolkové vlády
Spolková vláda aktuálně přistupuje ke zvyšování energetické efektivnosti budov z několika směrů. Především s účastí Zelených usiluje o zjednodušení a větší spolehlivost celého systému státní podpory. Cílí zejména na kompletní sanace starších budov a výměnu plynových topení optimálně za tepelná čerpadla. Do konce letošního roku také hodlá upřesnit podmínky další podpory energeticky efektivní nové výstavby.
U zateplování starších domů platí od července 2022 sice trochu nižší sazby státní podpory, ale zároveň byla navýšena celková k tomu účelu rezervovaná částka. Mělo by tedy být uspokojeno mnohem více zájemců. U systému spolkové podpory energeticky efektivních budov (BEG) se tak letos počítá s celkovou částkou 13–14 miliard eur povětšinou na sanace budov. Pro srovnání: v roce 2021 bylo na tento účel vynaloženo zhruba 8 miliard eur a rok předtím dokonce jen 5 miliard.
V souladu s letošní reformou BEG má být dále dokončena kompletní kontrola plynových kotlů nejpozději do září 2024. Odhaduje se totiž, že jen asi pětina z uvedených 14 milionů plynových kotlů je nastavena na optimální provoz. Zároveň se ruší veškerá zbývající finanční podpora plynových kotlů a naopak se zavádí bonus pro jejich výměnu za ‚nefosilní‘ alternativy.
Více informací v časopisu Casopisczechindustry.cz
KOMENTÁŘE