Česko dle oborníků neumí efektivně rozdělovat dotace z Evropské unie. Přitom by se díky jejich vyžívání mohlo mnohem lépe vyrovnat s energetickou krizí.
Česko dle oborníků neumí efektivně rozdělovat dotace z Evropské unie. Přitom by se díky jejich vyžívání mohlo mnohem lépe vyrovnat s energetickou krizí.
„Trápí nás, že harmonogram jednotlivých výzev se posouvá a protahuje. Předpoklady, které platily ještě rok a půl zpátky, najednou neplatí. Velmi by nám pomohlo, kdyby třeba na rok dopředu bylo jasné, jaká výzva vyjde, a byly dopředu známé její parametry,“ řekl k tomu Matouš Brejcha, dotační expert společnosti Greenbuddies v rámci diskuse Hospodářských novin, která se uskutečnila na konci listopadu. Tématem tohoto setkání byla podpora Evropské unie na cestě Česka z energetické krize a ve své připomínce Brejcha, mimo jiné, mluvil o výzvách týkajících se FVE elektráren
Právě společnost Greenbuddies se zaměřuje na výstavbu fotovoltaických elektráren z evropských dotací, letos například bude stavět elektrárnu ve středočeských Ovčárech, na niž jde více než 46 milionů korun z takzvaného Modernizačního fondu.
Pavel Zámyslický, ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu na ministerstvu životního prostředí, se hájil tím, že se nyní rozjíždí nová období operačních programů a na začátku vždy dochází ke zpožděním, protože se vyjednávají podmínky s Evropskou komisí a schvalují se jednotlivé podprogramy. Nejistota ohledně vypisování dotačních výzev je tedy pouze dočasná záležitost, než se chod ustálí. Zámyslický dodal, že například o stavbu fotovoltaických elektráren je nyní v Česku enormní zájem, za letošní rok zřejmě bude podpořeno 30 tisíc FVE projektů, což je nejvíc v historii. A to přesto, že míra podpory z EU je jen 35 procent.
Česko by nicméně mělo v přechodu na zelenou energetiku dupnout na plyn, Evropská unie totiž dává nemalé cíle: například snížit emise skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030. Nyní má naše krajina podíl obnovitelných zdrojů na hrubé domácí spotřebě energie jen 17,3 procenta. EU přitom žádá alespoň 35 procent. Pro představu: například v Rakousku před dvěma lety obnovitelné zdroje pokrývaly spotřebu elektřiny ze 78 procent.
Martin Bursík, bývalý ministr životního prostředí, autor programu Zelená úsporám a současný prezident Evropské federace obnovitelných zdrojů (EREF), v diskusi poukázal na jinou brzdu evropských dotací, a tou je posuzování veřejné podpory. Evropské Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž, které sídlí v Bruselu, kontroluje, aby podpora jednotlivých projektů nebyla nepřiměřená, což se týká primárně podnikatelů.
„Ale v době, kdy jsme ve válce a kdy potřebujeme hlavně instalovat výkon ve výrobě z obnovitelných zdrojů, abychom se odpoutali od závislosti na plynu, by se mohlo tohle cvičení zjednodušit,“ povzdychl si v debatě Bursík. „I proto v EREF navrhujeme, ať se tohle alespoň na rok maximálně zjednoduší a ať se pro menší projekty pod jeden megawatt výkonu tahle podmínka úplně zruší,“ rozvedl Bursík.
Jinak podle Bursíka ze strany Evropské unie podpora obnovitelných zdrojů běží velmi dobře a komplikace jsou výtvorem Česka.
„Finanční prostředky, které máme nyní k dispozici, jsou zcela unikátní. Nikdy už nebudeme mít na energetiku tolik peněz najednou,“ zmínil Bursík a poukazoval tím na fakt, že například jen v novém Operačním programu Životní prostředí je na roky 2021–2027 pro Česko připraveno 61 miliard korun. Z Modernizačního fondu poskytne Evropská unie Česku na přechod k zelené energii zhruba 300 miliard korun. „Ale máme nastavený dost složitý systém čerpání. Buď bychom měli všechny programy podpory sjednotit na jedno místo, anebo alespoň zřídit virtuální rozcestník, kam se přihlásí třeba pekař a řekne: Jsem malý podnikatel, zvažuji tepelné čerpadlo a fotovoltaiku a vedle toho mám ještě dům jako fyzická osoba. Jak mám teď postupovat dál?“ dal příklad Bursík.
Další problém je podle něj i to, že limity čerpání jsou nastavené různě. „Takže třeba u kotlíkových dotací máte financování až 95 procent, v programu Zelená úsporám 50 procent a pak jsou tam různé kombinace parametrů a výše dotací. Nevím, proč by člověk jednoduše nemohl mít poukázku, kde na jednotku instalovaného výkonu získá tolik a tolik peněz,“ navrhl prezident Evropské federace obnovitelných zdrojů.
Dalším problémem je podle Bursíka cash flow. A je ještě palčivější v dnešní době, kdy jsou domácnosti i firmy pod tlakem vysokých cen.
„Většina dotací je proplácena ex post, tedy nejdřív musí mít lidé peníze vlastní. Bylo by fajn, kdyby do toho vstoupila třeba Národní rozvojová banka a ve chvíli, kdy je dotace schválena, by poskytla prostředky, aby se překonal problém s cash flow,“ popsal Bursík. Naopak oceňuje, že se posouvá limit, odkdy je nutné mít stavební povolení na instalaci obnovitelného zdroje, a to z 10 na 50 kilowattů. Podle dalšího zákona, který už je v legislativním procesu, bude možné sdílet přebytky vyrobené energie s dalšími členy společenství, tedy například v rámci soustavy bytových domů. Jde o takzvanou komunitní energetiku, kterou Bursík rovněž kvituje.
Pavel Zámyslický na návrhy Martina Bursíka reagoval tím, že podobný dotační rozcestník, jaký on navrhuje, již existuje.
„Jmenuje se Zkrotimeenergie.cz a vznikl v důsledku energetické krize a zvyšujících se cen energií. Můžete si tam kliknout a podle toho, jestli jste vlastník domu, nebo bytu, a podle zdroje vytápění můžete získat tipy, jak snížit svou spotřebu energie a jak případně získat podporu od státu,“ doporučil Pavel Zámyslický. Navíc na úrovni obcí, měst a krajů fungují energetičtí experti, kteří dokážou s dotací poradit.
S nepřehledností systému dotací se nicméně potýkají i zájemci o tepelná čerpadla. Na dotace se navíc v některých případech čeká i půl roku, jak v diskusi podotkl Petr Horký, ředitel Asociace pro využití tepelných čerpadel. „Naši klienti chodí za energetickými poradci, kteří jim řeknou, na co mají nárok, a spočítají jim, co mohou získat. Nicméně těmto poradcům se za tuto službu platí. Zjednodušení a zprůhlednění systému by tedy bylo vítané,“ řekl Horký.
I klienti Greenbuddies, která realizuje FVE projekty, volají s dotazy, jestli dosáhnou na dotace a případně na které. „Telefonují nám často. Chtějí od nás informaci, kde můžou čerpat, kdy, kolik a tak dále. I my voláme po unifikaci, která by umožnila požádat na jednom místě a jednotným způsobem, aby nebylo několik elektronických systémů, kde se do různých programů zadávají různé žádosti s různými přílohami na věci, které jsou si podobné. To klienty velmi mate,“ posteskl si v diskusi Brejcha. Upozornil také, že FVE instalace se nyní potýkají ještě s jedním palčivým problémem, a tím je kapacita distribuční soustavy. „Tedy aby bylo možné vůbec se připojit, což je podmínkou dotační žádosti. Jsou už lokality, kde některým klientům ujel vlak, kapacita už je tam naplněna. Do budoucna to může být problém,“ upozornil Brejcha.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Energetická nezávislost.
Zdroj: HN.cz
KOMENTÁŘE