Evropa poprvé vyrobila nejvíce elektřiny ze slunce

Stabilitu evropské sítě teď pomohou zajistit baterie, chytrý software s AI pak optimalizuje spotřebu konečným uživatelům.

Evropa zažila historický okamžik. Ve druhém čtvrtletí letošního roku pocházelo už 54 % elektřiny v zemích Evropské unie z obnovitelných zdrojů energie (OZE), což představuje meziroční nárůst o 1,7 procentního bodu. Hlavním motorem růstu byla výroba ze solárních elektráren, které se v červnu vůbec poprvé staly největším zdrojem elektřiny v celé EU. Vyplývá to z aktuálních dat statistického úřadu Eurostat.

Červen 2025 se tak zapsal do historie – solární elektrárny se podílely na čisté výrobě elektřiny 22 %, a poprvé tak předběhly jaderné (21,6 %), větrné (15,8 %) i vodní elektrárny (14,1 %). Za celé druhé čtvrtletí vyrobily solární zdroje přibližně 122 TWh elektřiny, což odpovídá téměř pětinovému podílu na celkové čisté výrobě.

„Podle Eurostatu se podíl obnovitelných zdrojů zvýšil ve druhém čtvrtletí v patnácti zemích EU. Největší nárůst zaznamenalo Lucembursko a Belgie, kde se výroba ze solárních elektráren výrazně rozšířila. Nejvíce čisté energie tradičně vyrábí Dánsko (95 %), následované Lotyšskem (93 %), Rakouskem (92 %) či Portugalskem (86 %). Na opačném konci žebříčku zůstává Slovensko (necelých 20 %) a Česká republika (přibližně 22 %),“ říká Pavel Bursa ze společnosti Resacs a dodává: „Letošní druhé čtvrtletí tak přineslo výrazné zlepšení po slabším začátku roku, kdy výrobu z větru a vody ovlivnily nepříznivé klimatické podmínky. Pokles tehdy musely vykrýt zdroje spalující fosilní paliva, což se promítlo i do nárůstu emisí CO₂.“

Jakou roli budou stále více hrát baterie a chytré řízení?

Rychlý růst výkonu solárních elektráren napříč Evropou potvrzuje, že přechod k čisté energii nabírá na obrátkách. Spolu s tím se ale stále častěji objevuje otázka, jak naložit s přebytky elektřiny během slunečných dnů a jak zajistit dostatek energie po západu slunce. Právě zde vstupují do hry moderní bateriová úložiště – technologie, které dokáží vyrovnávat rozdíly mezi výrobou a spotřebou a tím stabilizovat celou síť. Umožňují efektivně využít energii z obnovitelných zdrojů v době, kdy je nejvíce potřeba, a pomáhají tak energetické soustavě fungovat spolehlivěji a s menší závislostí na fosilních zdrojích.

„Z pohledu firem, obcí i domácností je přidaná hodnota ještě konkrétnější. Klíčovou roli dnes hraje chytré řízení energie – systémy, které nejen sledují tok elektřiny a vyhodnocují aktuální spotřebu, ale dokážou také předvídat budoucí vývoj. Nestačí už pouze reagovat na dostupná data, je třeba s využitím pokročilých algoritmů a umělé inteligence predikovat situaci dříve, než nastane – ať už jde o spotřebu, výrobu nebo cenu elektřiny. Takový přístup umožňuje optimalizovat provoz, efektivně využívat bateriová úložiště a aktivně reagovat na vývoj trhu. Z pasivního odběratele energie se tak stává prediktivně řízený, flexibilní účastník trhu – s větší kontrolou, stabilitou a soběstačností,“ dodává Pavel Bursa z Resacs.