Expert z VUT vysvětluje deset mýtů o „lithiových“ bateriích.
Nejcennějším prvkem při recyklaci lithno-iontových bateriích není lithium. Elektroauta nehoří častěji než auta na fosilní paliva.
Baterie do mobilů bychom rozhodně doma neměli rozebírat, ani když se tváří vybitě. Co dalšího se říká o lithiových bateriích?
Li-ion baterie jsou v současnosti jedním ze základních prvků přechodu na udržitelnou energii. Za dostupnou cenu jsou schopny skladovat elektrickou energii a dají se opakovaně dobíjet. Používají se proto všude možně od mobilů, tabletů a notebooků až po elektromobily nebo velká úložiště elektrické energie.
Tomáš Kazda je přední český vědec v oblasti nových bateriových technologií, který působí na Vysokém učení technickém (VUT) v Brně. Podle jeho patentu se chystá norský investor vyrábět lithium-sirné bateriové články. Pro Ekonews vyvrací některé mýty, které dlouhodobě kolují o Li-ion bateriích. Všem majitelům spotřebičů s Li-ion baterií doporučuje nenechávat je vybít do nuly a naopak je nenabíjet na plno – tím se prodlouží jejich životnost.
1. Li-ion baterie se snadno vznítí
„Není to tak, že projdete kolem auta se zapálenou cigaretou a začne hořet,“ říká Kazda. Riziko vznícení se odvíjí od typu Li-ion článku a jeho chemismu. Kladná elektroda může být vyrobena z šesti různých typů materiálů, záporná přibližně ze dvou typů a každý z těchto materiálů má odlišné vlastnosti.
Velmi bezpečné jsou z pohledu zahoření články obsahující lithno-železnatý fosfát. Často se používají pro elektromobilitu v Číně, včetně autobusů, najdete je v modelu Tesla 3, a hlavně je používá řada společností pro bateriová úložiště. Požár může být způsoben intenzivním přebitím – ale to by měla ohlídat elektronika. U elektroaut poškození článku většinou nehrozí, protože bývají uloženy v zapouzdřených modulech a ty zase v masivní konstrukci.
Pokud jde o spotřebiče s Li-ion baterií, výjimečně mohou mít vadnou konstrukci, jako tomu bylo u mobilu Samsung Galaxy Note 7 (výroba ukončena v roce 2016). „V Česku máme přes 10 milionů obyvatel a zhruba stejně tolik mobilních telefonů a nedočítáme se, že by to někomu shořelo u ucha,“ konstatuje Kazda.
„V případě, že by se například z notebooku kouřilo, doporučuji vypojit z nabíječky, případně hodit do kbelíku s vodou a nechat být,“ dodává. Bezpečnější je používat originální nabíječku a vybavení k přístrojům a při koupi nových baterek, jako třeba do čelovky nebo do elektronických cigaret, raději sáhnout po kvalitě než po láci z čínského e-shopu. Může se totiž snadno stát, že kapacita takového článku je výrazně odlišná od deklarované kapacity a kvalita výroby může být diskutabilní.
2. Elektroauta hoří častěji než běžná auta
Podle statistik je vzplanutí elektroaut méně časté než u aut se spalovacím motorem. Tesla ve své bezpečnostní zprávě uvádí, že podle dat amerického ministerstva dopravy a Národní asociace požární ochrany došlo v letech 2012 až 2021 k požáru elektromobilu jednou za 210 milionů ujetých mil. V případě ostatních vozů jednou za 19 milionů ujetých mil.
Problém je v tom, že požáru elektrického auta si všímají média. Skoro každý četl například o vzplanutí elektromobilu v garážích v Číně. V Česku shořel první elektromobil Peugeot 208 letos v červnu, příčina nebyla zatím zveřejněna.
„V určitých případech může být důvodem požáru také to, když si nabourané auto někdo sám opravuje nebo vylepšuje, k čemuž máme v Česku tendenci. Na domácí opravy je tato technologie moc sofistikovaná,“ tvrdí Kazda.
3. Baterie se musí po snížení kapacity pod 80 procent v elektromobilu vyměnit
Nemusí. V elektromobilu může zůstat do doby, dokud funguje a majitel je s dojezdem auta spokojen. Automobilky dávají záruku, že kapacita baterie neklesne obvykle pod 70 procent původní kapacity do osmi let,nebo před najetím 160 tisíc až 200 tisíc kilometrů. „160 tisíc je konzervativní odhad, výrobci budou garance zvyšovat. Možná ale po tolika letech už bude auto natolik morálně zastaralé, že ho uživatel raději celé vymění,“ soudí Kazda.
4. Rozebrat Li-ion článek je při troše opatrnosti zábava
„Nedoporučuji je rozebírat doma ani našim studentům na elektrofakultě,“ varuje Kazda. Když už, tak baterky rozebírají výzkumníci v laboratoři. V článku se nachází elektrolyt obsahující rozpouštědla na bázi karbonátů a také lithná sůl. Jakmile se do baterky dostane vzdušná vlhkost, dochází k reakci, při níž vzniká kyselina a hrozí, že se člověk nadýchá výparů. Některé články navíc mají pojistku proti úplnému vybití, kterou je třeba nejprve obejít. Jinak je v baterii stále energie, takže při rozebírání může dojít ke zkratu a vznícení.
Více se dočtete na portálu Ekonews.cz
KOMENTÁŘE