Jak je to s tepelným čerpadlem u různých typů domů podle tepelné ztráty

U novostavby se nad myšlenkou pořízení tepelného čerpadla není třeba dlouze zamýšlet. Ale jak je tomu u staršího domu – patří tepelné čerpadlo i do dřív postavených domů?

„Samozřejmě můžeme čerpadlo umístit i do staršího domu. Nicméně aby čerpadlo dobře fungovalo i ve starším domě, je třeba pohlídat zateplení domu, těsnost oken a hlavně typ otopné soustavy,“ upozorňuje Pavel Matějovič, technický expert a provozní ředitel společnosti Schlieger.

Čím vyšší tepelná ztráta, tím větší výkon je potřeba

Tepelným čerpadlem je podle Matějoviče možné ušetřit až osmdesát procent nákladů za vytápění a ohřev vody. To Václav Skoblík, odborník na novou energetiku skupiny UCED, je ve výpočtech opatrnější, podle něj je spotřeba energie na výrobu tepla v tepelných čerpadlech oproti využití plynových nebo elektrických kotlů zhruba třetinová.

„V případě, že se zákazník rozhodne nahradit existující plynový kotel tepelným čerpadlem, de facto nezmění zdroj vytápění a návratnost investice do tepelného čerpadla bude dlouhá,“ dodal Skoblík.

U novostaveb je to s tepelným čerpadlem jednodušší, počítá se s ním mnohdy už od technických projektů a plánů. Jejich součástí je nejen dobrá izolace, ale rovnou se počítá i s vestavbou podlahového topení.

U starších domů je to trochu složitější. Klíčovým ukazatelem je takzvaná tepelná ztráta domu. Definuje se jako množství tepla, které nemovitost ztratí při extrémních venkovních teplotách za jednu hodinu a měří se v kWh.

V Praze se měří při minus 12 stupních, na Vysočině při minus 15 stupních a v horských oblastech při minus 18 stupních. Zatímco u dobře zaizolovaných až pasivních domů je tepelná ztráta kolem 5 kWh, u starších domů se může tepelná ztráta pohybovat od 15 do 25 kWh.

A platí, že čím vyšší tepelná ztráta, tím vyšší výkon tepelného čerpadla je potřeba. U pasivního domu tedy bude stačit tepelné čerpadlo s výkonem 3–10 kWh, u staršího zatepleného domu bude nutné instalovat výkon 21–23 kWh. A staré nezateplené domy by měla napřed čekat rekonstrukce fasády a výměna oken. Minimálně je třeba spočítat tepelnou ztrátu domu, aby bylo možné zjistit, zda by výkony běžných tepelných črpadel vůbec dům vytopily.

Teplovodní otopná soustava

Tepelné čerpadlo funguje nejlépe, pokud je v otopné soustavě domu voda ohřátá na 30–35 °C. Taková kritéria typicky splňuje například podlahové topení nebo nízkoteplotní (novější) radiátory, to znamená nízkoteplotní otopná soustava domu.

Za jejich pořízení si sice připlatíte, investice se však díky ekonomickému provozu tepelného čerpadla vrátí. Moderní tepelná čerpadla zvládnou i radiátory, které potřebují vodu ohřátou až na 50–60 °C.

Zpozornět ovšem musí majitelé starších topení. V takzvaných vysokoteplotních otopných soustavách musí proudit voda o daleko vyšší teplotě, třeba i 70–80 °C. Typické pro tyto soustavy jsou například litinové radiátory. Zde je na místě oslovitodborníky, kteří vám spočítají finanční náročnost provozu čerpadla a případně doporučí výměnu radiátorů.

Dobře vybrané čerpadlo vytopí dům i v extrémních mrazech

Ideálně je tepelné čerpadlo schopno i v extrémních mrazech pokrýt nejen tepelnou ztrátu domu, ale samozřejmě také ohřát užitkovou vodu, aniž by bylo potřeba použít elektrické patrony.

Zdroj: iDnes.cz