Nově připojované solární elektrárny mají výkon 10ti bloků v Temelíně

Jakým způsobem se vyvíjí tempo přijímání žádostí o připojení menších i větších domácností či výroben do sítí fotovoltaických elektráren? „Máme zarezervováno dohromady přes deset gigawatt výkonu, což je vlastně deset temelínských bloků,“ vysvětluje místopředseda představenstva společnosti ČEZ Distribuce Radim Černý.

Zástupce ČEZu tvrdí, že firma dělá vše pro to, aby nehrozily výpadky, pokud nebude svítit slunce.

Jak je rychlý růst žádostí o připojování solárů, ale třeba i dalších obnovitelných zdrojů do sítí?
Tak samozřejmě naprostá převaha je připojování fotovoltaických elektráren, kdy jsme za minulý rok přijali více jak 107 000 žádostí za celé území České republiky a současně s tím bylo připojeno přímo k síti více jak 32 000 kusů výroben s celkovým sumárním výkonem 277 megawatt.

A když bychom to srovnali tedy s rokem 2021?
Je to samozřejmě výrazně větší počet, čtyř až pětinásobek toho počtu, který jsme měli v předcházejících letech. Je to samozřejmě motivováno dotačními tituly, které jsou v současné době k dispozici.

Jsou to tedy hlavně dotace nebo i strach lidí z vysokých cen?
Myslím si, že tam je kombinace. U malých výroben do deseti kilowatt je to zejména cíl být více soběstačnými v rámci spotřeby domácnosti nebo nemovitosti, ale pak mezi žádostmi jsou i velké výrobny, které jsou zejména motivovány dotačními tituly.

Dá se tedy mluvit o druhém solárním boomu, takový, který jsme zažili v roce 2009? 2010?
Určitě.

Deset Temelínů
Jedna věc jsou tedy rodinné domy a druhá potom velké solární elektrárny. Tam zaznamenáváte také nárůst? Stavbu třeba někde na polích?
Určitě ano. S otevřením modernizačního fondu, zejména té oblasti RS+, tak evidujeme obrovský počet a výkon, kdy dnes máme zarezervováno dohromady přes deset gigawatt výkonu, což je vlastně deset temelínských bloků. Z pohledu velikosti výkonu jsou tu zejména velké fotovoltaické parky, které jsou o jednotlivých výkonech v desítkách až stovkách megawatt.

Zarezervováno. To znamená, že se teď začínají stavět?
Je to tak, že my dokončíme v rámci posouzení připojitelnosti smluvní akt, ve kterém se v podstatě zavážeme rezervovat tento výkon a současně s tím i žadatel se zavazuje vystavět fotovoltaickou elektrárnu a následně připojit.

Jak to výhledově může elektrická soustava zvládnout? Takové množství, jestli říkáte deset Temelínů, by se mělo připojit do soustavy? Ta soustava by se asi musela velice nafouknout…
Nafouknout je možná silné slovo, ale samozřejmě se snažíme výrazně urychlovat úpravy distribuční soustavy, samozřejmě i přenosové soustavy. Investujeme ročně více jak pět miliard jenom na úpravy distribuční soustavy, které směřují k vyšší připojitelnosti. Jsou to od sítí nízkého napětí až po tu nejvyšší napěťovou úroveň VVN. Není to jenom o tom, že budeme klást tlusté kabely a dálnice vedení, ale je to samozřejmě i o tom, že jsme se naučili z roku 2010 umět řídit a provozovat objem těch výroben, protože z roku 2010 jsou ještě připojeny dva gigawatty fotovoltaických elektráren.

Naučili jsme se s nimi žít, naučili jsme je v podstatě řídit se a samozřejmě očekáváme, že boom fotovoltaických zařízení zdaleka nekončí. Předpokládáme, že jak v letošním, tak i v příštím roce to bude pokračovat zejména i proto, že se dál bude pokračovat s dotačními tituly jako Nová zelená úsporám, taky Modernizační fond a Národní plán obnovy. Je to spousta dotací, které jdou do rozvoje energetiky.

Co tedy očekáváte? Jak velký výkon by se měl připojit ještě v dalších letech? Jestliže už teď víte o deseti gigawattech?
Je to velká otázka. Tipoval bych zhruba někde kolem 18 až 20 gigawatt, co dostaneme na stůl a budeme posuzovat připojitelnost. A samozřejmě následně potom budeme realizovat přípojné body a úpravy soustav.

Ještě dalších nad těch deset?
Ne, celkově.

Jak se dá řídit taková elektrická soustava? Když si představím, že se najednou vypne deset Temelínů, protože přestane svítit slunce, hrozí nám blackouty?
Samozřejmě děláme všechno pro to, aby nehrozily. To řízení je založeno na dvou principech. Jednak to, že nesmíme připustit připojení do soustavy takového zdroje, který by nám způsobil nějaké zpětné vlivy. A druhá věc je, že ho vlastně umíme řídit.

Je k dispozici evropské nařízení, které posuzuje a dává jednoznačné technické předpoklady, jaké zdroje máme připojovat do soustavy, jaké parametry a jaké technické předpoklady mají mít. No a pokud to tyto zdroje splňují, pak by neměl být problém s tím provozem do budoucna.

Kapacita je alfou a omegou

Ještě bych se zeptala na malé instalace, na to, co si pořizují lidé na střechy rodinných domů. Jak dlouho dneska trvá, když si někdo pořídí fotovoltaiku na střechu, než ho distributor, třeba ČEZ, připojí?

Na to jsou legislativní lhůty. Když zákazník požádá o připojení, tak do třiceti dnů musíme zareagovat, poslat mu vlastní návrh smlouvy. Zákazník má dalších třicet dní na přijetí smlouvy a tím pádem je vlastně rezervovaný výkon pro toho zákazníka.

Zdroj: iRozhlas.cz a Podcast Peníze a vliv