Podle aktuálních evropských dat Češi letos platí víc za elektřinu než sousedé, s výjimkou Německa. Ukázalo to porovnání Eurostatu poté, co mu Český statistický úřad začal posílat přesnější čísla.
Podle aktuálních evropských dat Češi letos platí víc za elektřinu než sousedé, s výjimkou Německa. Ukázalo to porovnání Eurostatu poté, co mu Český statistický úřad začal posílat přesnější čísla.
V prvním pololetí roku platili za proud v průměru méně nejen Slováci a Poláci, ale i Rakušané.
Zatímco v Česku se podle Eurostatu platilo v průměru 7,85 Kč za kilowatthodinu, v Rakousku to bylo 6,48 Kč, na Slovensku 4,62 Kč a v Polsku jen 4,33 Kč. Německé domácnosti hradily průměrných 10,10 Kč.
V celé EU Česko skončilo na devátém místě, tedy ve třetině nejdražších zemí. Oproti průměru platili Češi za kilowatthodinu zhruba o 70 haléřů více.
„Tento rok je značně deformován podle toho, jak která země aplikovala státní podporu. Je známo, že zbývající země Visegrádské čtyřky v případě domácností aplikovaly vyšší státní podporu domácnostem než Česko,“ řekl Právu analytik společnosti ENA Jiří Gavor.
Například na Slovensku je podle něj nižší cena dána tím, že tamní dodavatel Slovenské elektrárne se se státem dohodl, že objem elektřiny pro domácnosti a maloodběr bude prodáván výrazně pod tržní cenou. Za to na firmu nebudou uplatňovány žádné další daně a stát bude významně nápomocen v dostavbě jaderné elektrárny Mochovce.
| Kde lidé platí nejvíce (za kWh) | |
|---|---|
| Nizozemsko | 11,62 Kč |
| Belgie | 10,64 Kč |
| Rumunsko | 10,28 Kč |
| Německo | 10,10 Kč |
| Dánsko | 9,32 Kč |
| Itálie | 9,25 Kč |
| Kypr | 9,15 Kč |
| Chorvatsko | 8,10 Kč |
| Česko | 7,85 Kč |
| Lotyšsko | 7,47 Kč |
| Zdroj: Eurostat | |
Nová metodika
I loni v druhé polovině roku patřilo Česko podle Eurostatu k dražším zemím. Evropští statistici mu přisoudili dokonce čtvrté místo.
Jejich zpráva, že Češi platili za elektřinu přes devět korun za kilowatthodinu, vyvolala v dubnu ostrou reakci vládních politiků i největšího dodavatele ČEZ. Premiér Petr Fiala (ODS) ji označil za matení veřejnosti, ČEZ se ohradil s tím, že takovou cenu platily jen 2,5 procenta jeho zákazníků a průměrnou domácnost tehdy kilowatthodina stála takřka polovinu – 4,85 Kč.
Háček byl v tom, že Eurostat používal k porovnání ceny z oficiálních ceníků, a ne ty, které lidé skutečně platili.
„Česko oznamovalo ceny na základě ceníkových nabídek. Ty byly podstatně vyšší než průměrné ceny, které vždy odrážejí i minulost. Staré smlouvy, třeba fixace z roku 2021, mají ceny nižší,“ poznamenal Gavor.
Čeští statistici proto svým evropským kolegům ke zprávě za letošní první pololetí už dodali ceny, které lidé opravdu platí. „Ceny v Česku jsou tak nyní jen lehce nad evropským průměrem,“ sdělil Právu Jan Cieslar, mluvčí statistického úřadu.
Ten rovněž zveřejnil čísla za loňské druhé pololetí se zohledněním reálně placených cen i vládní podpory v podobě úsporného tarifu. V tom případě tehdy činila platba za kilowatthodinu elektřiny v nejběžnější distribuční sazbě 4,21 Kč.
V Unii tak byla cena podle českých statistiků sedmá nejnižší, z okolních zemí ji mělo levnější jen Polsko. I pokud by se úsporný tarif s průměrnými 4000 Kč na domácnost nezapočítal, byla loni cena asi o 50 haléřů za kWh pod průměrem EU.
Zdroj: Novinky.cz
KOMENTÁŘE