Soláry na bytových domech jsou ve hře. I bez souhlasu všech bydlících

Obyvatelé bytových domů, kteří měli zájem o odběr energie z vlastní střešní fotovoltaiky, naráželi na řadu překážek, které mohly realizaci instalace zabrzdit. Pokud instalace solárů například nezískala souhlas všech vlastníků, plány na výrobu vlastní energie ze slunce byly u konce.

Nová vyhláška může změnit systém

Změna vyhlášky o pravidlech trhu s elektřinou počítá s tím, že domácnosti, které odebírat energii ze zdroje umístněného na vlastní střeše nechtějí, k tomu nebudou nuceny – a zároveň by podle mluvčího Energetického regulačního úřadu Michala Keborta neměly mít možnost celou akci zablokovat. „Nebyl by potřeba jednomyslný souhlas – byť záležet samozřejmě bude také na vlastních stanovách, jejichž přísnější znění vyhláška neomezuje,“ říká Kebort.

Je však potřeba počítat i s dalšími legislativními procesy, které se týkají stavby. „K rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné nemovitosti, je podle občanského zákoníku třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků,“ popisuje právnička Laura Otýpková z expertní skupiny Frank Bold. Upozorňuje však, že to vždy závisí na vlastnických vztazích v domě. Pokud například střecha, na kterou by měly být panely umístěny, patří více spoluvlastníkům, situace by se řešila podle pravidel pro správu společné věci.

„Pokud by se ale někteří obyvatelé domu nechtěli podílet na investici výrobny, je možné jejich vztahy k výrobně smluvně ošetřit například tak, že svůj podíl na střeše ostatním pronajmou,“ vysvětluje Otýpková. V případě střešní fotovoltaiky nejde o samostatnou stavbu, ale pouze stavební úpravu stávající budovy. Podle stavebního zákona není potřeba územní souhlas, rozhodnutí o umístění stavby a většinou ani stavební povolení, pokud ovšem panely nezmění vzhled stavby, instalace negativně neovlivní požární bezpečnost nebo budova není památkově chráněná.

Vyhláška má rovněž usnadnit sdílení energie jednotlivými domácnostmi, což je kvůli současné legislativě složité. Byty zatím mají jen dvě možnosti, jak elektřinu z fotovoltaiky společně využívat. Buď rozdělit fotovoltaiku na několik částí připojených do jednotlivých bytů, nebo sloučit odběrná místa. Obě řešení mají své nevýhody. První je technicky a finančně náročné. Sloučení odběrných míst, kdy je elektroměr na patě domu, zase pro vlastníky znamená ztrátu některých práv. „Zákazníci ‚za společným elektroměrem‘ mají omezenou právní ochranu, protože zákon dnes spotřebitele do značné míry ztotožňuje právě s odběrným místem,“ upozorňuje Kebort.

Z pohledu zákona se totiž sdílením odběrných míst stane pro dodavatele celý bytový dům jedním zákazníkem. „Jednotlivé domácnosti si pak nemohou samostatně zvolit dodavatele elektřiny a společně také nemají nárok na spotřebitelský tarif,“ přibližuje Otýpková.

Úprava vyhlášky by však měla umožnit, že by jak byty, tak nebytové prostory mohly energii z jednoho zdroje sdílet jednoduše mezi sebou, aniž by obyvatelé platili za distribuci. „Z pohledu zákona domácnost zůstane spotřebitelem a nebude skryta za jedním sloučeným odběrným místem,“ říká Kebort.

„Vyhláška umožní lidem sdílet elektřinu v rámci celého bytového domu, rozúčtovat ji mezi jednotlivé domácnosti podle předem domluveného klíče, a tak optimalizovat energetickou bilanci domu. Díky tomu budou lidé moci společně investovat a také uspořit na cenách elektřiny,“ říká Otýpková.

Proces by se měl zjednodušit a bez nutnosti větších technických úprav a bez ztráty práv zákazníků umožní využívat elektřinu z vlastního zdroje. „Jedinou podmínkou bude instalace průběhového měření u odběrných míst účastníků sdílení. Mohou to být všichni, nebo jen někteří obyvatelé domu, nikdo tedy nebude nucen se sdílení účastnit,“ dodává Kebort.

Plánují se také změny v energetickém zákoně, které uvolní pravidla pro provoz fotovoltaiky bez licence. „V rámci evropských směrnic se počítá například s navýšením limitu pro bezlicenční provoz ze současných 10 kWp na 40 kWp,“ popisuje Kebort. Investice do fotovoltaiky se však pohybuje v řádu stovek tisíc korun. Zájemci mohou získat dotaci z programu Nová zelená úsporám. Její výše se odvíjí od instalovaného výkonu a kapacity akumulačního systému. „O dotaci mohou požádat vlastníci bytových domů, společenství vlastníků bytových jednotek,“ říká mluvčí Státního fondu životního prostředí Stanislava Beyerová.

Mohou čerpat 15 tisíc korun na každý instalovaný kW výkonu, 10 tisíc korun na každou kWh kapacity baterií a pět tisíc korun na každý byt v domě. Podle ní jsou podmínky programu Nová zelená úsporám již předem nastaveny tak, že se změnou legislativní situace ve vztahu ke sdílení elektřiny z obnovitelných zdrojů počítají. „Z toho důvodu neočekáváme zásadní změny v podmínkách programu v souvislosti s případným schválením zamýšlené vyhlášky ERÚ,“ uvádí Beyerová. Naopak se očekává, že odstranění překážek povede ke zvýšení zájmu o dotace na fotovoltaiku.

Stávající problémy bytových vlastníků spojené s instalací společných úsporných řešení způsobovaly především mezery v legislativě. „Vláda v minulosti komunitní energetiku zanedbávala, příprava nového energetického zákona, který by ji měl upravit, se postupně zpožďovala,“ říká Otýpková. Své místo v českém právu měla komunitní energetika získat již před dvěma lety implementací dvou evropských směrnic.

„České republice hrozí pokuta ze strany Evropské komise kvůli opožděné transpozici,“ popisuje Otýpková. Vyhláška půjde do legislativního procesu až ve druhé polovině letošního roku a pokud projde, účinnosti by pak nabyla od začátku roku 2023.

Zdroj: SeznamZpravy.cz