Stále jste nevyměnili starý kotel na uhlí? Porovnejte, čím ho nejlépe nahradit

Podle odhadů odborníků mnoho českých domácností stále nevyměnilo starý kotel za nový zdroj tepla. Ideálním obdobím na modernizaci vytápění je právě nadcházející léto, kdy se dá celý proces zvládnout pohodlně, bez stresu a s dostatečným předstihem před začátkem topné sezóny. Čím nejlépe starý kotel na tuhá paliva nahradit?

Zákon o ochraně ovzduší zakazuje od 1. září 2024 používání starých kotlů na uhlí 1. a 2. emisní třídy a ti, kterých se toto nařízení týká, musejí staré nevyhovující kotle vyměnit. Podle loňských odhadů se toto nařízení týkalo několika stovek tisíc domácností po celém Česku, a i nyní ještě spousta provozovatelů starý kotel s velkou pravděpodobností nevyměnilo.

Přesná data ale zatím nejsou známá. Ministerstvo nicméně eviduje počet kotlů, na jejichž výměnu vyplatilo dotace. „Ministerstvo životního prostředí již podpořilo přibližně 132 000 výměn kotlů 1. a 2. emisní třídy z kotlíkových dotací. Dalších 77 tisíc výměn starých zdrojů tepla – včetně topidel a nevyhovujících kotlů na uhlí – jsme podpořili v programu Nová zelená úsporám,“ uvedla Veronika Krejčí, tisková mluvčí Ministerstva zahraničních věcí.

Ačkoli úřady zatím přistupovaly k tomuto problému poměrně benevolentně, jejich postoj se může brzy změnit a lidem začnou za provoz starého kouřícího kotle padat velké pokuty. Možností, čím nahradit starý kotel na uhlí, je několik a každá má své výhody i nevýhody.

Tepelné čerpadlo: bez emisí a úsporně

Jedním z nejčastěji doporučovaných zdrojů tepla je tepelné čerpadlo. Nejenže nemá žádné lokální emise, ale díky vysoké účinnosti jde také o ekonomicky výhodné řešení. Z jedné kilowatthodiny elektřiny totiž vyrobí několik kilowatthodin tepla – jedná se o velmi úsporný tepelný zdroj.

U starších méně zateplených domů ale může být tepelné čerpadlo neefektivní a provozní náklady příliš vysoké. Nevýhodou může být i vyšší pořizovací cena. „Ekonomickou návratnost investice do nového zdroje tepla dokáže výrazně zkrátit dotace. Například náklady na běžné tepelné čerpadlo typu vzduch-voda se při využití dotace mohou běžné rodině vrátit za pět až sedm let,“ uvedl Oto Hanus, technický ředitel společnosti Acond. A dodal, že vhodně dimenzované tepelné čerpadlo v novostavbě nebo dobře zatepleném domě je zárukou velmi nízkých nákladů na vytápění – třeba i polovičních ve srovnání s plynovým kotlem.

Výraznějších úspor lze dosáhnout propojením tepelného čerpadla s fotovoltaikou. Například Acond umožňuje optimalizovat fungování čerpadla a fotovoltaiky prostřednictvím chytrého řízení české technologické platformy Infigy. Tato platforma dokáže řídit pohon čerpadla podle aktuálních přebytků z fotovoltaiky. Inteligentní řízení rozhodne, kdy je vhodné čerpadlo napájet elektřinou, kterou vyrobí fotovoltaika, nebo kdy se má využít elektřina z distribuční sítě.

Plynový kotel: nižší vstupní náklady

Plynový kondenzační kotel je stále relevantní volbou – zejména pokud už je k domu historicky zaveden zemní plyn. Oproti tepelnému čerpadlu vychází pořízení levněji a provoz je úsporný, ceny zemního plynu jsou opět stabilní.

Výhodou kondenzačního plynového kotle je kromě úsporného provozu také komfort ovládání. Standardem jsou nástěnné neboli závěsné kotle. Výrobci však nabízejí i tzv. stacionární kotle. „Stacionární kondenzační kotel na plyn může být velmi pohodlným řešením právě při odstávce starého kotle na tuhá paliva umístěného často v prostorách se sníženými stropy, jako jsou suterény a sklepy. Lze jej namontovat do původního umístění starého kotle bez komplikovaných stavebních úprav, přičemž veškeré ovládací prvky jsou vzhledem k jeho umístění na podlaze přesunuté na horní stranu kotle,“ vysvětluje Michal Řezanina, specialista společnosti Thermona, která je tradičním českým výrobcem tepelné techniky.

Výhodou plynových kotlů je navíc i možnost spalování propanu. To se hodí hlavně v místech, kde není možné realizovat plynovou přípojku, nebo by to bylo příliš drahé.  „Nákladná výstavba nové přípojky může leckoho od vytápění plynem odradit. LPG je pro tyto případy dobrou alternativou. Sice je třeba poblíž domu instalovat zásobník na kapalný propan, ten si však zákazníci od dodavatele většinou pronajímají, čímž se vyhnou jednorázové vysoké investici,“ říká Jiří Karlík, odborník na LPG a generální ředitel společnosti Primagas, který ale dodává, že většina odběratelů si zvolila LPG jednoduše proto, že žijí v neplynofikované lokalitě, kterých není v Česku úplně málo.

Dřevo a pelety: levné palivo

Kotle na dřevo zůstávají pro uživatele nejlevnější variantou vytápění, ale jsou náročnější na obsluhu – vyžadují pravidelné přikládání. Moderní dřevozplynovací kotle jsou ekologické nízkoemisní zdroje, jejich pořízení částečně hradí dotace a je u nich znatelně prodloužena doba mezi jednotlivým přikládáním.

Nejvyšší komfort mezi všemi topidly na pevná paliva pak nabízí automatické kotle na pelety. „S celosezónním zásobníkem pelet si kotle samy přikládají, samy se zapínají, regulují a dokonce se samy čistí. Ovládání přes pokojový termostat zajistí podobný komfort obsluhy jako např. u plynových nebo olejových kotlů,“ říká Vladimír Stupavský, předseda Klastru Česká peleta. „Roční náklady na vytápění běžného rodinného domu vychází s peletami na cca 30 tis. Kč, což je nižší částka než za plynové, olejové nebo elektrické vytápění. Pelety jsou cenově konkurenceschopné k tepelným čerpadlům nebo k uhlí,“ dodává Vladimír Stupavský, podle kterého se nejběžnější automatické kotle na pelety pohybují v cenovém rozmezí 80 až 140 tisíc korun.

S financováním mohou pomoci dotace

Výraznou pomocí je při výměně starého kotle dotační program Nová zelená úsporám Light. Ten i po nedávných změnách umožňuje čerpat státní příspěvek na pořízení tepelného čerpadla či kotle na biomasu. Domácnosti mohou získat například dotaci na nejoblíbenější tepelné čerpadlo typu vzduch-voda ve výši 75 000 Kč nebo 90 000 Kč v případě vytápění i přípravy teplé vody. Na kotel na biomasu mohou žadatelé dostat dotaci 65 000 Kč, případně 90 000 Kč se samočinnou dodávkou paliva a celosezónním zásobníkem pelet.