Zrychlit a zjednodušit přípravu výstavby větrných elektráren by měly takzvané akcelerační zóny. Razítka potřebná k realizaci projektu v nich půjde získat rychleji.
Zrychlit a zjednodušit přípravu výstavby větrných elektráren by měly takzvané akcelerační zóny. Razítka potřebná k realizaci projektu v nich půjde získat rychleji.
Takové zóny by měly být ve všech krajích, celkově by jich na území Česka mělo vzniknout několik desítek, řekl dnes novinářům ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) při návštěvě větrného parku ve Václavicích na Liberecku, který je druhým největším v Česku.
„Pro mě je naprosto zásadní najít rovnováhu mezi podporou obnovitelných zdrojů a krajinným rázem. Aby to dobře do naší české, malebné krajiny zapadalo. Proto ministerstvo životního prostředí dělá projekt takzvaných akceleračních zón, kdy mapujeme českou krajinu na základě zhruba 60 různých map omezení, řešíme všechny nárazníkové zóny, abychom byli v souladu s ochranou přírody a krajiny, politikou územního rozvoje České republiky, dopravními stavbami a dalšími omezeními, jako jsou třeba letecké koridory,“ doplnil Hladík.
Akcelerační zóny by chtěl Hladík připravit a legislativně zajistit do roku 2025. Doba potřebná pro vyřízení všech nutných povolení pro stavbu by se pak podle ministra mohla v optimální variantě zkrátit na jeden rok. Dnes podle developerů trvá příprava projektu i deset let, a to bez ohledu na to, zda je v plánu výstavba jedné větrné elektrárny nebo parku se 13 stožáry, jako je ten ve Václavicích. I to je jeden z důvodů, proč se za poslední tři roky v Česku žádná nová větrná elektrárna nepostavila.
Česko má dnes větrné elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 340 megawattů. Podle programového ředitele Svazu moderní energetiky Martina Sedláka by mohly do roku 2030 vyrůst v Česku nové větrné elektrárny o výkonu 2000 megawattů a celková výroba větrné elektřiny by se tak mohla zvýšit na sedminásobek. Celkem by tak na konci desetiletí mohlo mít Česko okolo 2,4 gigawattu instalovaného výkonu ve větrných elektrárnách, které by každoročně nahradily spálení zhruba čtyř milionů tun hnědého uhlí.
Liberecký kraj má dvacetiletou zkušenost s využitím větrné energetiky. Nejstarším projektem jsou dvě obecní větrné elektrárny v Jindřichovicích pod Smrkem připojené do sítě v roce 2003. Celkem kraji patří v Česku co do počtu elektráren třetí místo, v kraji stojí 31 větrných elektráren s celkovým instalovaným výkonem přes 50 megawattů. V roce 2005 si kraj nechal zpracovat studii, podle níž by mohlo na Frýdlantsku stát až 60 větrných elektráren. Třeba s výstavbou u Václavic ale studie nepočítala.
„Bez stavby větrných a také fotovoltaických elektráren se nedá zajistit energetická bezpečnost země. Bylo by krásné vyrábět elektřinu z větru v Severním moři, ale pořád by to byla elektřina vyrobená v jiné zemi a pokud chceme mluvit o co největší energetické bezpečnosti, tak bychom si měli co největší objem elektrické energie vyrobit sami. Nevím o žádné konkrétní lokalitě v kraji, ale jsme připraveni o těch návrzích jednat, prvním krokem by měla být analýza, následovat by měla debata s kraji a obcemi,“ dodal liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).
Zdroj: MŽP, čtk
KOMENTÁŘE