Změny v zelených dotacích: Kolik dostanete na zateplení či výměnu kotle

Stát tím chce podle ministryně Anny Hubáčkové (za KDU-ČSL) ulehčit domácnostem aktuálně zatíženým inflací, růstem cen energií a úvahami o odklonu od plynu. Posunutí termínu se má podle ní týkat minimálně 150 tisíc domácností.

U dotačních programů Nová zelená úsporám a kotlíkových dotacích přitom došlo v posledních týdnech k několika zásadním změnám. Také tyto úpravy mají omezit závislost Česka na zemním plynu z Ruska, jehož armáda napadla Ukrajinu. V první řadě stát kvůli situaci na trhu s energiemi vyřadil z podporovaných zdrojů kotle na plyn i jiné plynové alternativy. Dotaci na plynový zdroj získají jen ti, kteří už výměnu zrealizovali, případně si zařízení stihli závazně objednat do konce letošního dubna.

Pro ty, kteří tohoto termínu nevyužili, pak vzrostla dotace na tepelná čerpadla. Příspěvek na tepelné čerpadlo u kotlíkových dotací se zvýšil o 50 000 korun na 180 000 korun. Nově bude možné čerpat dotaci formou zálohy ve výši minimálně 60 procent z výše dotace. Kotlíkové dotace pro nízkopříjmové domácnosti jsou financovány z Operačního programu Životní prostředí (OP Životní prostředí). Aby byly uděleny, nesmí průměrný čistý příjem na člena domácnosti být v roce 2020 vyšší než 170 900 korun, tedy 14 242 korun na osobu a měsíc.

Z programu Nová zelená úsporám se oproti tomu přispívá na výměnu kotle domácnostem s běžnými příjmy. „Dotace je poskytována ve výši až 50 procent, v kombinaci s dalšími opatřeními až 60 procent, limity se nemění,“ dodává Stanislava Beyerová ze Státního fondu životního prostředí. Na rozdíl od programu pro chudší domácnosti ji dostanou až po instalaci zařízení. V tomto programu lze částečně financovat například i zateplení, instalaci stínicí techniky, dešťovou vodu, rekuperaci nebo fotovoltaiku.

Změnou v rámci programu Nová zelená úsporám je i to, že nebude od 1. července možné žádat o dotaci na novostavbu, pokud bude využívat jakýkoliv zdroj fosilního paliva, a to i včetně zemního plynu. Podle Ondřeje Paška, experta na energetiku Hnutí Duha, jde stát v úpravách dotací správným směrem, ale ne dostatečně daleko. „Většinu domů je potřeba na prvním místě zateplit a snížit tak účty za energie, nejvíce energie totiž potřebujeme na vytápění,“ vysvětlil pro online deník Aktuálně.cz Pašek.

Zároveň upozorňuje, že právě nízkopříjmové domácnosti si nemohou dovolit vydat stovky tisíc na zateplení domů a měly by být podpořeny téměř stoprocentně i na tyto kroky.

Podle Paška by stát měl lidem nabízet také systematické a dostupné poradenství. „Každá větší obec by měla mít k dispozici energetického poradce, který může přijít do domácností, vytipovat úspory energie, které je možné udělat hned – třeba pořídit termostatické hlavice nebo vyměnit žárovky za LEDky – a doporučí, co lze řešit s pomocí dotací. Je potřeba být lidem co nejblíž, k tomu nestačí ani krajská pracoviště Státního fondu životního prostředí, ani poradny EKIS, které jsou sice zdarma, ale lidé je neznají,“ dodává.

Podle Štěpána Chalupy z Komory obnovitelných zdrojů roste o obnovitelné zdroje energií zájem. „V posledních letech bylo vidět několik vln v růstu zájmu. Ta první a asi nejméně výrazná přišla před přibližně čtyřmi lety u lidí, kteří se zajímají o životní prostředí. Další, výraznější vlna, přišla loni na podzim po prudkém skoku cen energií,“ uvedl na konci dubna Chalupa.

Posledním milníkem je podle něj ruský vpád na Ukrajinu, po němž se zájem podle žádostí do programu Nová zelená úsporám zečtyřnásobil. „Naše členské firmy hlásí nárůst poptávky o stovky procent,“ doplnil Chalupa.