Akademici se vyjadřují o tom, že současná situace v teplárenství je tristní. Čím nahradit plyn není jasné.
Z dotazování v české akademické obci vyplynul názor, že situace v českém teplárenství je tristní. Teplárenství se dlouhodobě věnovala menší pozornost než elektroenergetice.
Čím nahradit plyn a uhlí není zcela jasné, možností existuje několik. Je ale pravděpodobné, že cena tepla poroste, řekli ČTK oslovení akademici. Vliv podle nich logicky má mimo jiné aktuální ruská invaze na Ukrajinu.
„V minulých pěti letech jsme měli být mnohem agresivnější v podpoře rozvoje obnovitelných zdrojů v teplárenství a v energetických úsporách,“ uvedl Jan Osička z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Plyn v teplárenství nebude podle něj možné krátkodobě nahradit, plyn z Ruska ale zřejmě ano.
„Opatření na snížení energetické náročnosti budou drahá, protože je drahý materiál a nejsou lidi a firmy,“ řekl Osička. Pozornost by se podle něj měla upínat především do podpory tepelných čerpadel, solárních kolektorů, lokální a udržitelné biomasy, zateplování, rozvoje bioplynových stanic, rozvoj obnovitelných zdrojů elektřiny a konverze otopných systémů na elektřinu.
„Ceny tepla a elektřiny porostou. Není možné odhadnout kam, protože to bude ovlivněno vývojem konfliktu na Ukrajině, počasím, tempem ekonomického růstu ve všech zemích, které dováží zemní plyn po moři, a reakcí vlád a Evropské unie,“ uvedl Osička. Podle něj je ale ČR mnohem méně zranitelná, než je obecná představa. „Máme alternativní zdroje, alternativní technologie, možnosti snížit poptávku,“ podotkl.
Radek Škoda z ČVUT navrhuje jako řešení jadernou výtopnu. „Je levná a soběstačná, ta ovšem bude potřebovat čas, není to řešení použitelné v této sezoně,“ uvedl Škoda. Podle něj nyní kdo může pálit uhlí, tak pálí uhlí. „Plyn zdražuje, biomasu ČR v dostatečném objemu nemá, soláry v zimě příliš nefunguji, větrné elektrárny také ne,“ sdělil.
Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR poukazuje na to, že boj ekologických organizací proti jaderné energetice v celé Evropské unii i v České republice vede k tomu, že místo jaderných elektráren se musí vyrábět elektřina v elektrárnách fosilních, tedy uhelných nebo plynových.
„Jasně to vidíme na srovnání Německa a Francie. Německý mix, který právě ekologické organizace dotlačily k odchodu od jádra, je extrémně závislý na ruském plynu a uhlí. Francie s mixem postaveným na jaderných a obnovitelných zdrojích nemá s odchodem od ruských fosilních zdrojů problém,“ řekl ČTK Wagner.
Zásadní je podle něj nyní v Česku omezit co nejvíce využívání plynu v elektroenergetice. „Je třeba co nejvíce zrychlit výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně a po rychlém dokončení horkovodu pro vytápění z Temelína začít intenzivněji využívat i možnosti vytápění z Dukovan. Je třeba také efektivně budovat decentrální obnovitelné zdroje. Mělo by to však být takovým způsobem, aby to neohrožovalo schopnost provozu a bezpečnost sítě,“ uvedl Wagner.
Uhelné zdroje elektřiny využívající uhlí by se podle něj měly odstavovat jen v případě, že je za ně efektivní nízkoemisní náhrada. „Měly by se využívat hlavně pro podporu energetické sítě,“ podotkl.
František Hrdlička z ČVUT míní, že biomasa v kombinaci s fotovoltaikou a tepelnými čerpadly by mohla v budoucnu řešit komunální energetiku, pokud bude dost elektřiny na tepelná čerpadla. U jaderných elektráren lze podle něj potenciálně vyvést významný tepelný výkon z Dukovan, dokončit by se mělo i vyvedení výkonu z Temelína do Českých Budějovic. Další možnosti, například modulární reaktory, jsou „obzory hodně vzdálené,“ uvedl.
Zdroj: EnergyHub.cz
KOMENTÁŘE