Energetické soběstačnosti nedosáhneme bez lokální výroby či zdrojů, které nepotřebují palivo

DomůEnergie

Energetické soběstačnosti nedosáhneme bez lokální výroby či zdrojů, které nepotřebují palivo

Ceny energií a dodávky zemního plynu byly hlavními tématy 21. ročníku Energetického kongresu, který se konal 24. 5. 2022 v Praze. Debata ukázala, že odborníci zastávají názor, že jen těžko budeme zvyšovat energetickou soběstačnost bez lokální výroby nebo snižovat ceny energií bez zdrojů, které nepotřebují palivo.

ČEPS: ČR bude od roku 2030 závislá na dovozu elektřiny, může jí být i nedostatek
Předraženo: Za elektřinu platíme v sousedství nejvíc hned po Němcích
S růstem počtu fotovoltaických elektráren roste riziko hackerského útoku na ně
Analytici: Ceny energií budou v roce 2024 pokračovat ve stabilizaci

Ceny energií a dodávky zemního plynu byly hlavními tématy 21. ročníku Energetického kongresu, který se konal 24. 5. 2022 v Praze.

Debata ukázala, že odborníci zastávají názor, že jen těžko budeme zvyšovat energetickou soběstačnost bez lokální výroby nebo snižovat ceny energií bez zdrojů, které nepotřebují palivo. Státy, firmy i domácnosti si to uvědomují a firmy vyrábějící a instalující OZE nestíhají dodávat.

Energie budou dále zdražovat

Špatná zpráva je, že ceny energií dále porostou a silnějších dopadů se dočkáme v příštím roce. Důsledky budou nepříjemné jak pro domácnosti, tak pro průmysl. Na konferenci o tom hovořil Jiří Matoušek ze společnosti Centropol Energy.

Domácnosti s nižším odběrem si ročně připlatí tisíce, ty, které topí elektrokotlem nebo přímotopy pak o desítky tisíc více. Totožná situace je u plynu. Ještě hůř na tom bude průmysl, kde se rovněž násobně zvednou náklady na energie. Celkem takto fyzické i právnické osoby v ČR přijdou o cca 465 miliard Kč. Při synergii těchto efektů dojde k nárůstu nezaměstnanosti nebo v horším případě ke krachům firem. Lidé bez práce nebudou schopni splácet vysoké náklady na energie. Za těchto okolností hrozí propad širších skupin obyvatel do chudoby.

Jiří Matoušek nastínil několik možných řešení, které může vláda udělat, aby zmírnila dopady cen energií na obyvatele. Nejrychlejší je přímá dotace zákazníků nebo dodavatelů a dále odpuštění DPH a plateb za OZE. Takové kroky však budou mít velké a dlouhodobé dopady na státní rozpočet. Zásadnější opatření zahrnují převod větší části výroby elektřiny do vlastnictví státu a vznik státního obchodníka pro nákup plynu. Další možností je státní regulace cen elektřiny a plynu.

Tato opatření nejsou v liberální ekonomice obvyklá, ale za stávající kritické situace jsou relevantní. Případně se regulace mohou nastavit tak, aby je bylo možné po odeznění krize opět zrušit nebo významně upravit.

Hlavním důvodem drahé energie je závislost na jednom zdroji plynu a jeho distribučních trasách. Řekl to Jiří Hlavinka ze společnosti Tedom. Až se podaří přejít na dodávky z více zdrojů, situace se stabilizuje. Jedná se tedy o problém dočasný, řešitelný a nedostatek energie nehrozí.

Není cílem se zbavit plynu, pouze závislosti na ruském plynu. To znamená ruský plyn dále odebírat, ale diverzifikovat zdroje tak, aby evropské země nemohly být vydíratelné hrozbou přerušení dodávek z Ruska. Na kongresu to opakovaně zmínila Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu.

Okamžité řešení pro nejbližší zimu zahrnuje hlavně naplnění evropských zásobníků, společné nákupy plynu v rámci EU a přípravu na eventuální zastavení dodávek plynu z Ruska.

ČR bohužel nemá jednoduchou nebo pohodlnou cestu, která by vyřešila závislost na ruském plynu, bude potřebovat kombinaci více zdrojů. Jednou z možností je zvýšení výroby biometanu, který má potenciál pokrýt až 14 % tuzemské spotřeby plynu. Další potenciál skýtá využití odpadů, to ale naráží na odpor místních obyvatel. Těžiště diverzifikace tak bude spočívat ve vyjednání přístupu k dodávkám zkapalněného zemního plynu (LNG). Možností, jak to udělat, je více – ČR se může finančně podílet na výstavbě nových terminálů, může k nim dovést nový plynovod, a nebo plyn z nich jen prostě vykupovat a dopravovat stávajícím potrubím. Zatím se neví, jaký způsob nebo kombinace bude nejschůdnější.

Domácí obranou proti zdražování jsou lokální zdroje a úspory energie

Zdražuje elektřina i plyn. Způsoby, jakými se zákazníci za takových okolností mohou aktivně bránit zdražování, jsou snižování spotřeby energie a instalace obnovitelných zdrojů energie. A na poptávce je to patrné. „Poptávka po fotovoltaice nám meziročně vyskočila na čtyřnásobek,“ uvedl Kamil Čermák, generální ředitel a předseda představenstva ČEZ ESCO. „V souvislosti s energetickou krizí a válkou na Ukrajině za námi chodí firmy a chtějí, abychom jim připravili úsporné programy a nainstalovali obnovitelné zdroje,“ dodává.

Green deal, respektive balíček Fit for 55 jako prostředek ke zvýšení energetické soběstačnosti nikdo nezpochybňuje. Poptávka po úsporách a obnovitelných zdrojích je autentická, při takto vysokých cenách lidi chtějí šetřit energie a stavět vlastní zdroje.

Novým technologiím bude potřeba přizpůsobit síť i legislativu

S postupným přesunem sektoru dopravy a vytápění do elektroenergetiky poroste spotřeba elektřiny i její transport. Za tím účelem bude tedy potřeba posílit síť, ale především ji „pochytřit“. Znamená to vybavení trafostanic, zdrojů i odběrových míst podrobným měřením a vzdáleným přístupem, který bude umožňovat podrobnou analýzu, optimalizaci a přesné řízení sítě podle potřeby.

Technologie navíc předbíhají legislativu. Pro maximální využití potenciálu obnovitelných zdrojů, akumulace, elektromobilů, biometanu nebo energie z odpadů, bude potřeba aktualizovat zejména českou energetickou legislativu. Je do ní potřeba zařadit například akumulaci elektřiny nebo komunitní energetiku.

Bude ale nutné upravit i povolovací procesy a předpisy pro snazší stavbu obnovitelných zdrojů a také netypických instalací typu agrofotovoltaika nebo plovoucí fotovoltaika.

Zdroj: TZB-info.cz

KOMENTÁŘE

WORDPRESS: 0
DISKUZE 1