Nízké provozní náklady a snadná obsluha. Tepelná čerpadla vedou v úspoře vytápění

Přemýšlíte-li o účinném a komfortním vytápění domácnosti, tepelná čerpadla bezpochyby okupují přední příčky vašeho seznamu. Nejste sami. Lidé si je s oblibou pořizují do novostaveb i starších rodinných domů, poněvadž patří k nejúspornějšímu topení dostupnému na trhu.

Tepelná čerpadla fungují na principu odebírání tepelné energie z okolního prostředí a jejího přenášení do domácnosti, čímž ji vyhřívají. Zjednodušeně se dá říct, že přenášejí teplo z jednoho místa na druhé, ale aktivně teplo nevytvářejí, čímž spotřebují mnohem méně elektrické energie než jiné typy vytápění.

Tepelná čerpadla k výrobě tepla nepotřebují spalovat palivo, takřka 75 % tepelné energie „nasají“ z prostředí a pouhých 25 % z elektrické sítě. To znamená, že za 100 % tepla zaplatíte jen 25 % elektřiny. „Tepelná čerpadla vyrobí až čtyřnásobek spotřebované energie, což z nich činí neuvěřitelně efektivní řešení vytápění. Pro výhodnost investice je pak samozřejmě klíčová cena zařízení a rozdíl mezi cenou elektřiny a plynu, který letos vzrostl, a ještě vyšší rozdíl ho čeká v příštím roce,“ upozorňuje Jan Potucký, ředitel české Asociace pro využití tepelných čerpadel.

Levnější elektřina opět snižuje provozní náklady

Rok 2024 znamenal pro topenáře a čerpadláře rozčarování v podobě zvýšení provozních nákladů tepelných čerpadel. To se od letošního roku změnilo díky snížení regulované složky a nákladů na distribuci elektřiny – za jejich snížené lobovala především Asociace pro využití tepelných čerpadel, která správně namítala, že „vyšší cena elektřiny znevýhodňuje tepelná čerpadla, jindy nejúspornější topení na trhu, oproti jiným typům vytápění.“ Jde ostatně i o celoevropský trend: většina vlád se snaží úsporné způsoby vytápění podporovat a neházet jim „klacky pod nohy“, jako se tak dělo v loňském roce u nás.

Na zvýšení provozních nákladů přitom neměla vliv změna tarifu. „Do tarifikace nebylo zasahováno. ERÚ je v tomto konzistentní,“ potvrdil mluvčí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Michal Kebort s tím, že regulovaná složka se počítá ze stále stejného vzorce. „Teprve když klesne cena silové elektřiny, mohou se snížit i náklady na ztráty v soustavě. Pokles je tak odezvou na aktuální situaci na trhu,“ potvrdil ředitel sekce energetiky Ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla v komentáři pro Seznam Zprávy.

Jakou provozní ekonomickou náročnost reálně čekat?

Základem pro výpočet je cena elektřiny, která se letos pohybuje okolo 6,5 koruny za kilowatt hodinu, a samozřejmě i energetická náročnost budovy samotné. Tu ovlivňuje její velikost, životní styl jejích členů a energetické ztráty. Srovnání nákladů na vytápění tepelným čerpadlem a vytápění elektrokotlem pak ukazuje, jak důležitá je efektivita zvoleného zařízení.

Podobně je na tom pak i srovnání tepelného čerpadla a plynového kotle. Právě plyn je u řady domácností stále velmi oblíben a není tomu divu. Představuje pro ně jistotu stávajícího zdroje bez nutnosti větších zásahů do budovy. Situaci ovšem už pravidelně mění cenové výkyvy této komodity a od roku 2027 by se k nim dlouhodobě měly připojit i emisní povolenky, které hladinu ceny plynu zvýší dokonce dlouhodobě.

Plynový kotel dnes proto domácnost vyjde na pouhých šedesát tisíc, ve srovnání s tepelným čerpadlem třeba jen pětinu ceny. Ovšem při nákladech na vytápění, které se u standardního domu už nyní pohybují na úrovni 90 tisíc korun na této volbě rodina prodlá už za pouhých 5 let provozu.

„Rostoucí popularitě se tak nakonec těší hybridní systémy spojující tepelné čerpadlo, plyn a solární panely a čerpající výhody všech těchto zdrojů. Pro maximální efektivitu řešení pak stát i v letošním roce podporuje investice do zateplení obálky domu a výměny oken,“ dodává ředitel Asociace pro využití tepelných čerpadel Jan potucký s tím, že domácnost může v takovém připadě využít i takzvané kombinační bonusy programu Nová zelená úsporám.