Maďarsko potápí lodě v Dunaji, aby zachránilo chlazení jaderné elektrárny

Extrémní sucho a rekordně nízká hladina Dunaje přiměly Maďarsko k mimořádnému zásahu, který nemá v běžném provozu evropských jaderných elektráren obdoby. Úřady nechaly poblíž jaderné elektrárny Paks kontrolovaně potopit dvě přibližně osmdesátimetrové nákladní lodě, které mají pomoci zvýšit hladinu řeky a zajistit dostatek vody pro chlazení elektrárny.

Nejde přitom pouze o maďarský problém. Letošní extrémní počasí zasahuje energetiku napříč Evropou. Nízké průtoky a vysoké teploty řek omezují výrobu elektřiny ve Francii, problémy má Rumunsko a sucho komplikuje také lodní dopravu a průmyslovou výrobu podél Dunaje a Rýna.

Evropská energetika tak čelí paradoxu: právě během vln veder, kdy roste spotřeba elektřiny na klimatizaci a chlazení, mohou některé velké elektrárny vyrábět méně.

Paks vyrábí jen zlomek svého běžného výkonu

Jaderná elektrárna Paks je pro Maďarsko klíčovým energetickým zdrojem. Za normálních okolností pokrývá přibližně polovinu domácí výroby elektřiny.

Historické sucho však srazilo hladinu Dunaje na mimořádně nízkou úroveň a elektrárna se dostala do problémů s přísunem chladicí vody. V polovině srpna pracovala přibližně na čtvrtině své běžné kapacity.

Bez dalších opatření hrozilo odstavení další části zařízení.

Maďarské úřady proto přistoupily k netradičnímu řešení. Dvě přibližně 80 metrů dlouhé lodě byly umístěny do řeky a kontrolovaně potopeny tak, aby změnily proudění vody a pomohly zvýšit hladinu v místě odběru chladicí vody.

Podle maďarských plánů by opatření mělo přinést zvýšení hladiny přibližně o 20 centimetrů.

Jde však pouze o dočasné řešení.

V Dunaji vzniká také podvodní hráz

Současně Maďarsko zahájilo podstatně rozsáhlejší vodohospodářský zásah. Mezi elektrárnou Paks a obcí Dunaszentbenedek má vzniknout podvodní kamenný práh, který upraví proudění Dunaje.

Na jeho vybudování mají být použity desítky tisíc kubických metrů kamene. Konstrukce by měla vytvořit stabilnější podmínky pro odběr vody a v oblasti elektrárny zvýšit hladinu až přibližně o jeden metr.

Potopení lodí je tedy především nouzovým opatřením, které má získat čas pro vybudování stabilnějšího řešení.

Situace ukazuje, jak významným provozním faktorem se pro evropské elektrárny stává dostupnost vody. Problémem přitom nemusí být pouze její množství.

Stejně důležitá je její teplota.

Francie omezuje jaderné elektrárny kvůli příliš teplým řekám

Podobný problém letos řeší Francie, přestože jeho příčina je částečně odlišná.

Francouzská energetika je na jádru závislá ještě výrazněji než maďarská. Řada tamních elektráren využívá pro chlazení vodu z velkých řek, například Rhôny, Garonny nebo Seiny.

Během letošních vln veder však teplota vody vystoupala natolik, že provozovatel EDF musel některé bloky odstavit a u dalších snížit výkon.

Nejde přitom pouze o schopnost samotnou elektrárnu ochladit. Jaderná elektrárna vrací část odebrané vody zpět do řeky a tato voda je teplejší. Francouzská pravidla stanovují limity, které mají zabránit nadměrnému oteplování vodních toků a poškození říčních ekosystémů.

Během červnové vlny veder se kvůli těmto omezením francouzský jaderný výkon v jednu chvíli snížil přibližně o 4,1 GW.

V červenci následovala další omezení a odstávky.

Ještě vážnější situaci řeší Rumunsko

Mimořádně nízká hladina Dunaje zasáhla také Rumunsko.

Jaderná elektrárna Cernavodă využívá stejně jako maďarský Paks vodu z Dunaje. Kvůli rekordně nízkému průtoku muselo Rumunsko během léta postupně odstavovat své jaderné bloky.

Situace je pro tamní energetiku citelná, protože Cernavodă za normálních podmínek zajišťuje přibližně pětinu rumunské výroby elektřiny.

Výpadek jaderných zdrojů musí země nahrazovat jinými elektrárnami a dovozem. Problém se tak může prostřednictvím propojeného evropského trhu přenášet také do okolních států.

To je důležitý rozdíl proti minulosti. Energetické problémy jedné země dnes nezůstávají pouze uvnitř jejích hranic.

Sucho zasahuje zároveň vodní elektrárny

Jaderná energetika navíc není jediným zdrojem, který nedostatek vody omezuje.

Nízké průtoky přirozeně snižují také výrobu vodních elektráren. Energetický systém tak může během dlouhodobého sucha přijít současně o část produkce ze dvou významných nízkoemisních zdrojů.

Do toho vstupuje další faktor – horké počasí zvyšuje spotřebu elektřiny.

Klimatizace a chladicí systémy v domácnostech, kancelářích, obchodních centrech, průmyslu i datových centrech vytvářejí během nejteplejších hodin vysokou poptávku právě v okamžiku, kdy některé klasické elektrárny nemohou pracovat na plný výkon.

Provozovatelé přenosových soustav proto musí stále více počítat s kombinací několika klimatických rizik současně.

Rýn a Dunaj jsou zároveň energetické dopravní tepny

Dopad sucha navíc nekončí u výroby elektřiny.

Dunaj a především Rýn patří mezi nejdůležitější evropské průmyslové dopravní cesty. Nízká hladina omezuje ponor nákladních lodí, které proto mohou přepravovat výrazně méně nákladu.

To komplikuje dopravu uhlí, ropných produktů, chemických surovin, stavebních materiálů i dalších komodit.

Jedna klimatická událost tak může současně snížit výrobu elektřiny, omezit říční logistiku a zvýšit náklady průmyslových podniků.

Právě tento souběh představuje pro Evropu podstatně větší riziko než samotná odstávka jednoho energetického zdroje.

Co to znamená pro Česko

České jaderné elektrárny Temelín a Dukovany nejsou ve stejné situaci jako Paks nebo některé francouzské elektrárny přímo závislé na aktuální hladině velké evropské řeky.

Ani česká energetika ale není vůči dlouhodobému suchu imunní.

Dukovany využívají vodu z vodního díla Dalešice a Temelín především z Vltavy prostřednictvím vodního díla Hněvkovice. Dostatečné zásoby vody jsou proto důležitou součástí dlouhodobého plánování provozu českých jaderných zdrojů.

Výhodou českých elektráren jsou chladicí věže, které umožňují významnou část vody v chladicím okruhu opakovaně využívat. Ani tento systém však neznamená nulovou spotřebu vody, protože část se při chlazení odpařuje a musí být průběžně doplňována.

S pokračujícími klimatickými změnami proto bude vodní hospodářství stále důležitější také při plánování nových jaderných bloků.

Jaderná energetika dostává nový úkol: adaptovat se na klima

Události v Maďarsku, Rumunsku a Francii neznamenají, že by jaderné elektrárny nebyly schopné fungovat v teplejším klimatu. Ukazují však, že při plánování jejich provozu už nestačí vycházet pouze z historických hydrologických podmínek.

Elektrárny jsou projektovány na desítky let provozu. Nové bloky, které se dnes připravují, mohou vyrábět elektřinu ještě ve druhé polovině tohoto století.

Projektanti proto budou muset stále více počítat s extrémním suchem, vysokou teplotou vody, dlouhými vlnami veder a většími výkyvy průtoků.

Jednou z cest jsou uzavřenější chladicí systémy a chladicí věže, které snižují závislost elektrárny na okamžitém průtoku řeky. Ani ty však problém zcela neodstraňují a mohou zvyšovat investiční náklady nebo vlastní spotřebu elektřiny.

Extrémní léto mění evropskou debatu o energetické bezpečnosti

Evropa dlouhé roky chápala energetickou bezpečnost především jako otázku dostatku paliv – zemního plynu, ropy, uhlí nebo jaderného paliva. Energetická krize po omezení ruských dodávek tento pohled ještě posílila.

Léto 2026 však připomíná další rozměr problému.

Pro stabilní energetiku nestačí mít palivo. Elektrárny potřebují také vodu, funkční dopravní infrastrukturu a klimatické podmínky, ve kterých mohou bezpečně pracovat.

Mimořádná situace u elektrárny Paks je toho názorným příkladem. Potopení dvou velkých lodí v Dunaji může na první pohled působit jako improvizované řešení lokálního problému. Ve skutečnosti ale upozorňuje na mnohem širší otázku.

Evropská energetika se bude muset připravovat nejen na změnu energetického mixu, ale také na fyzické důsledky teplejšího a suššího klimatu. Odolnost elektráren vůči nedostatku vody se tak vedle dostupnosti paliva, výkonu sítí a dostatečných výrobních kapacit postupně stává další součástí evropské energetické bezpečnosti.

Zdroj: Reuters Energy news