Blíží se splasknutí solární bubliny. Firem je moc, poptávka strmě klesá, na obzoru je polský scénář

DomůEnergie

Blíží se splasknutí solární bubliny. Firem je moc, poptávka strmě klesá, na obzoru je polský scénář

Solární boom začíná v Česku narážet na svůj strop. Zájem lidí o solární panely na střechu domu podstatně ochladl především kvůli tomu, že elektřina v porovnání s loňskem výrazně zlevňuje.

Stát dal loni 24 miliard Kč na 71.000 solárních elektráren, více než předloni
MPO vyhlašuje podporu na fotovoltaické systémy. K dispozici 4 miliardy Kč
Dotace na fotovoltaiku. Co byste o nich měli vědět?
Agrivolt chce na Náchodsku postavit solární elektrárnu, místní jsou proti

Solární boom začíná v Česku narážet na svůj strop. Zájem lidí o solární panely na střechu domu podstatně ochladl především kvůli tomu, že elektřina v porovnání s loňskem výrazně zlevňuje.

Kvůli dražším hypotékám se pak do výstavby domů a tím i do možné instalace fotovoltaiky pouští o dost méně lidí než v předchozích letech. Odborníci tak varují před polským scénářem, kde loni došlo k vlně krachů firem, které fotovoltaiky montují.

5 % poptávky oproti roku 2022

„Aktuálně jsme v porovnání se stejným obdobím loňského roku asi na pěti procentech poptávky,“ tvrdí předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky Aleš Hradecký. Pokles zájmu potvrzuje také výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář, v odhadech je však mírnější. „Některé firmy nám hlásí propad o třetinu, jiné zase o polovinu nebo dvě třetiny,“ říká Krčmář, jehož asociace zastupuje přes 450 firem.

Výrazný úbytek zakázek může dostat do problémů řadu firem, které se na montáž fotovoltaiky zaměřují. V případě krachu podniků mohou jejich zákazníci přijít o záruky na solární elektrárny i servis.

Ještě hůř na tom mohou být ti, kdo firmě už zaplatili zálohu, ale fotovoltaiku na své střeše stále nemají. „Loňský boom lidi odvedl i k firmám, které jim slibovaly, že budou mít za 14 dní postaveno, a dnes nemají nic nebo maximálně složený materiál na dvorku,“ popisuje Hradecký. „Právě s těmito stížnostmi nás lidé kontaktují. Chtějí odstoupit od smlouvy, ale z těch společností s nimi nikdo nekomunikuje,“ dodává. Podle Hradeckého by lidé při výběru dodavatele fotovoltaiky měli být obezřetní a vybrat si spíše firmu s tradicí a dostatečným zázemím.

Nespokojení zákazníci se vůči některým společnostem stále častěji vymezují také na internetových fórech. Lidé si stěžují třeba na to, že fotovoltaickou elektrárnu nemají v provozu ani rok po termínu, se zástupci firmy se jim navíc i několik měsíců nedaří spojit. Když už montážní dělníci přijedou, musí jejich práci reklamovat, což je proces na další měsíce.

Vlnu krachů firem, které instalují fotovoltaické elektrárny, zažilo loni Polsko. Po čtyřech letech velké poptávky po solárních panelech loni zájem rychle opadl, což řada podnikatelů v oboru neustála. „V Polsku bez garance a servisu fotovoltaické elektrárny zůstalo více než 700 tisíc domácností,“ uvedl nedávno pro HN Michal Gondek ze společnosti Columbus Energy.

Riziko, že se v Česku zopakuje polský scénář, zvyšuje i fakt, že se loni do solárního byznysu pustilo rekordní množství nových firem. Šéf Cechu akumulace a fotovoltaiky, který sdružuje přes 180 podniků z oboru, odhaduje, že v roce 2022 vzniklo zhruba 800 nových společností zaměřených na instalaci fotovoltaiky. „Polský scénář beru jako reálnou variantu,“ říká Hradecký.

„Už teď vnímám, že se některé firmy dostávají do potíží a končí. Dokonce i velké podniky mají problémy a odchází jim zaměstnanci, kteří se pak u nás hlásí, že od zaměstnavatele dlouho nedostali zaplaceno,“ uvádí Hradecký.

Malé firmy krachují, velké také v problémech

Solární boom navíc do podnikání přilákal mnoho firem z jiných oborů. Trend potvrzují i data, která HN získaly od společnosti Imper, jež v tuzemsku provozuje databázi podnikatelů Merk.

Ve dvou oborech zaměřených na montáž či výrobu elektrických přístrojů a zařízení loni vzniklo přes 8,5 tisíce nových živností. To je o tři tisíce více než před pěti lety. Reálné číslo nově vzniklých firem pak bude nižší, protože řada podnikatelů se přihlásila do obou „elektro“ živností. Ne všechny firmy navíc podnikají ve fotovoltaice, do oboru spadají také elektrikáři a další živnosti.

Asi 60 procent firem, které se loni do podnikání v „elektro“ oborech pustily, vzniklo podle databáze Merk teprve v minulém roce. Zbylých přibližně 40 procent podniků už na trhu působilo v minulosti, jen v jiných odvětvích. Nejčastěji jde o instalatéry, zámečníky, zedníky nebo třeba podnikatele zaměřené na montáž tepelných čerpadel. Mezi obory, odkud přešli podnikatelé k fotovoltaice a výrobě či montáži elektrických zařízení, se ale objevuje například i hostinská činnost, opravy vozidel nebo účetní poradenství.

Do solárního byznysu loni naskočila také společnost Reddo z Hranic na Moravě, jež více než 15 let prodává reklamní předměty a textil. „Vybavení objednáme přes kamarády, kteří se tomu také věnují a mají kontakty v Číně,“ sdělil v lednu HN obchodní ředitel podniku Petr Spáčil.

Podle ředitele Solární asociace Krčmáře nejde nutně o negativum. „Samozřejmě vznikají i firmy, které chtějí jen využít trendu. Za řadou těch nových jsou však lidé, kteří již v oboru podnikali, jen z firmy odešli a zkouší pracovat na sebe. V Česku jsou ale i firmy, které podnikají už třeba 10 let a celou dobu mají negativní recenze,“ komentuje Krčmář.

Zároveň si nemyslí, že by v tuzemsku přišel tak dramatický propad poptávky jako v Polsku, kde pokles způsobilo především výrazné omezení podpory fotovoltaiky. „Případy firem v problémech se objevují, ale nebyl bych až tak pesimistický. Společnosti, které dříve stavěly fotovoltaické elektrárny pro domácnosti, je teď mohou dělat pro firmy,“ říká Krčmář.

Zdroj: HN.cz

KOMENTÁŘE

WORDPRESS: 0
DISKUZE 1