Česko se vrací k ruskému plynu. Důvodem jsou vysoké německé poplatky za přepravu, které plyn výrazně zdražují.
Odborníci sledující vývoj cen na trhu s plynem a čerpaní do zásobníků v České republice poukázali na neortodoxní přechod České republiky v posledním měsíci zpět k čerpání ruského plynu. Podle dat českého státního podniku Net4Gas zhruba 94 % plynu, který Česko dováží, pochází v tomto měsíci z „ruského směru“, nejčastěji přímo z Ruska.
Česká republika nemá s ruským Gazpromem žádné smluvní závazky, ale její dodávky ze sousedního Slovenska – které čerpá plyn právě z Ruska – od loňského roku prudce vzrostly.
Tento pokoutný návrat Česka k ruskému zemnímu plynu, který poslední týdny nastal i v několika dalších evropských státech, narušuje celoevropskou snahu odstřihnout se od energií země vedoucí dobyvačnou válku proti Ukrajině. České ministerstvo průmyslu a obchodu to obhajuje nadměrně vysokými německými poplatky, které tak zvyšují ceny plynu ze západu. Na situaci poukazují i v zahraničí, například na to upozornila i agentura Bloomberg.
Evropa strávila poslední dva roky snahou vymanit se ze závislosti na ruské energii. Dražší alternativy ale nutí některé vnitrozemské země, aby se vrátily ke svému starému zdroji. Mezi ně patří podle Bloombergu také Česko.
„Typickým příkladem je Česká republika, která v létě 2023 vyhlásila úplnou nezávislost na ruském zemním plynu a snížila jeho dovoz téměř na nulu. Nyní dováží alespoň nějaké ruské palivo přes Slovensko,“ cituje Bloomberg české iniciativy.
Německo chce 2,5 eura za megawatthodinu
Důvodem je, že obchodníci s plynem nyní nakupují z Ruska kvůli vysokým poplatkům za přepravu suroviny, které si účtuje Německo. „Ruský plyn proudí do České republiky, protože to dává ekonomický smysl,“ sdělil agentuře Bloomberg Dominik Rusinko, analytik Československé obchodní banky. „Jedním z důvodů je poplatek ve výši 2,5 eura za megawatthodinu, který zavedlo Německo,“ dodal.
Velký objem ruského plynu dováželo Slovensko a Rakousko. Česká republika a Itálie pak získávala komoditu od těchto sousedních zemí. Od soboty ale Gazprom přestal dodávat plyn do Rakouska.
Jen 6 % plynu ze západu
Podle analytika Trinity Bank Lukáše Kovandy jen zhruba šest procent plynu jde ze západního směru, který představuje Norsko a terminály na zkapalněný plyn, kde si Česko pronajímá kapacitu. „Nyní ale tuto pronajímanou kapacitu paradoxně prakticky vůbec nevyužívá,“ upozorňuje Kovanda.
Důvodem jsou zmíněné tranzitní poplatky, které mohou dosáhnout až 3,5 eura za megawatthodinu, uvedla Maggie Xueting Lin, energetická stratéžka Citigroup. V současnosti jedna megawatthodina plynu stojí okolo 46 eur, což je v blízkosti jednoletého maxima. Tranzitní poplatek tak tuto cenu ještě navyšuje zhruba o osm procent.
Německé poplatky tak zdražují dodávky plynu a jsou podle ministerstva průmyslu a obchodu hlavním důvodem pro obnovení importu z Ruska. „Německo v době vrcholící energetické krize tvrdilo, že při případném nedostatku plynu z důvodu ruského zastavení dodávek se o něj právě Němci s Čechy solidárně podělí. Nyní ovšem tedy Němci nevykazují ani zcela běžnou, elementární míru solidarity,“ kritizuje Kovanda.
Řada evropských zemí proto volá po tom, aby Berlín poplatky zrušil. „Očekáváme, že dovoz přes Německo se začne opět zvyšovat, jakmile bude poplatek zrušen,“ uvedl pro Bloomberg mluvčí ministerstva Marek Vošahlík. Vzhledem k předčasným volbám, které se budou konat v únoru 2025, se nedá rychlé zrušení tranzitních poplatků očekávat.
Zdroj: Bloomberg, iDnes, HN
KOMENTÁŘE