Dekarbonizace průmyslu jde pomalu. Česko vypustí ročně 1932 kg emisí na osobu

DomůEnergie

Dekarbonizace průmyslu jde pomalu. Česko vypustí ročně 1932 kg emisí na osobu

V omezování emisí skleníkových plynů významně zaostáváme za vyspělou Evropou. Tuzemský průmysl do atmosféry ročně vypustí 1932 kg emisí na osobu.

MPO: Nová Státní energetické koncepce staví do popředí jádro a OZE
Dekarbonizovat české ocelářství podle cílů EU není reálné
Zemní plyn sehraje roli při dekarbonizaci tuzemské energetiky
Japonsko dá kvůli dekarbonizaci v přepočtu 2,4 bilionu Kč na dodávky vodíku

V omezování emisí skleníkových plynů významně zaostáváme za vyspělou Evropou. Tuzemský průmysl do atmosféry ročně vypustí 1932 kg emisí na osobu, což nás řadí výrazně pod unijní průměr. Za 40 % emisí v ČR stojí spalování uhlí.

Životní prostředí v ČR zůstává jedním z nejhorších v EU. Patří nám až 22. příčka ze sedmadvaceti. Špičkou je, stejně jako vloni Švédsko, na opačném konci žebříčku jsou Kypr, Lucembursko a Řecko. Vyplývá to z Indexu prosperity, projektu České spořitelny a datového portálu Evropa v datech.

Index prosperity hodnotí kvalitu životního prostředí hned v devíti dílčích kategoriích, mezi něž vedle množství emisí vyprodukovaných průmyslem patří například podíle OZE na produkci elektřiny, produkce odpadu na obyvatele a míra jeho recyklace, spotřeba vody nebo plocha pokrytá lesy a další hlediska. Poskytuje tak velmi ucelený pohled na kvalitu života v dané zemi.

Faktem je, že Česká republika patří mezi energeticky nejnáročnější ekonomiky v EU. Ale může to být omluvou pro znečišťování evropského ovzduší? Emise z průmyslu nám meziročně stouply o 11 % a jsou nyní deváté nejvyšší v EU. Podle tiskové mluvčí Ministerstva životního prostředí Lucie Ješátkové však tento meziroční nárůst produkce emisí není dlouhodobým trendem, ale spíše vyrovnáním výkyvu, který vznikl vlivem pandemie covid-19. „Obecně řečeno je to návrat na úroveň průmyslové výroby před covidovou pandemií,“ vysvětluje Ješátková. K největšímu meziročnímu nárůstu došlo v odvětvích chemického průmyslu a zpracování kovů.

Jiný pohled na věc nabídl hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. Upozorňuje, že i Německo je, podobně jako my, vysoce průmyslovou ekonomikou, na jednotku HDP ale spotřebuje o celou polovinu energií méně. „Strategií ČR by proto měla být kombinace zvyšování přidané hodnoty, zvyšování energetické účinnosti a také zvyšování energetické soběstačnosti, respektive diverzifikace dovozů zdrojů energie,“ míní Navrátil.

Podle Lucie Ješátkové z MŽP je pro snižování emisí v ČR klíčová zejména rychlá dekarbonizace sektoru energetiky v souladu s cílem ukončení využívání uhlí do roku 2033. „Odstavením uhelných elektráren a modernizací teplárenství lze do roku 2030 šetřit více než 20 milionů tun CO2 ekv. ročně,“ dodává Ješátková.

Data od operátora trhu s elektřinou a plynem OTE ukazují, že se fosilní paliva v roce 2021 podílela na výrobě energie v Česku z 54 %. Vhodnou náhradou by mohla být kombinace obnovitelných zdrojů a jaderné energetiky, takové řešení by totiž nejen podstatně snížilo znečištění vzduchu, ale současně i zvýšilo energetickou bezpečnost a soběstačnost Česka.

Více informací na portálu Seznam Zprávy.

KOMENTÁŘE

WORDPRESS: 0
DISKUZE 1