DPI budou muset zajišťovat plyn i pro větší odběratele

DomůEnergie

DPI budou muset zajišťovat plyn i pro větší odběratele

DPI budou muset zajišťovat plyn i pro větší odběratele, schválila vláda.

Roste zájem o tepelná čerpadla. Čekat na něj můžete i rok
Zemního plynu je moc. Jeho nadbytek ale může nastartovat další růst cen
Plyn z LNG terminálu prodlouží spotřebu v ČR až o dva měsíce
Plyn pro evropský trh poprvé od června 2021 klesl pod 30 eur za MWh

Dodavatele poslední instance (DPI) budou povinni uzavřít smlouvu a zajistit dodávky plynu i pro zákazníky s vysokou spotřebou nad 630 megawatthodin.

Podmínkou bude, aby pro tyto zákazníky platily zastropované ceny. Při svém dnešním jednání to schválila vláda, řekl na tiskové konferenci premiér Petr Fiala (ODS). Návrh, který se týká výhradně dodávek plynu, má zamezit případům, kdy jsou velcí spotřebitelé bez dodavatele, což by pro ně mohlo být likvidační. Vláda zároveň v příštím týdnu doplní okruh veřejných subjektů, pro něž budou platit maximální ceny elektřiny a plynu.

V současné době DPI povinně přebírá zákazníky jiného dodavatele, pokud firma pozbyde oprávnění nebo možnost dodávat elektřinu nebo plyn. V případě plynu je však tato povinnost limitována spotřebou do 630 MWh, zákazníky s vyšší spotřebou mohou odmítnout. Dnes schválené nařízení vlády to mění.

Bez toho by totiž podle odůvodnění nařízení mohli velcí spotřebitelé čelit existenčním problémům. Zahrnovat by mělo v době mimořádné tržní situace zákazníky, na něž se vztahují zastropované ceny plynu.

Dodavatelé tyto zákazníky v některých případech původně odmítali z obav, že nebudou mít pro ně dostatek plynu. Ten by jim ale podle návrhu měl zajistit a nabídnout obchodník s plynem, v něm má stát většinu hlasovacích práv a současně má zajištěnu stanovenou minimální přepravní kapacitu do ČR. Tím je nyní společnost ČEZ, která má sjednané kapacity v nizozemském LNG terminálu a disponuje přepravními trasami do ČR.

Podle odhadů by v takovém případě mělo být poptáván u DPI asi jeden milion megawatthodiny plynu. Státní rozpočet by to mělo podle odhadů vyjít na zhruba dvě miliardy korun. Peníze jsou ovšem podle vlády už započteny v nákladech na celkové zastropování cen. To by podle ministerstva financí mělo vyjít maximálně na 130 miliard korun.

V příštím týdnu by se podle Fialy měla vláda zabývat dalším nařízením, které by mělo rozšířit okruh subjektů, pro něž budou platit zastropované ceny energií. Podle návrhu, který je nyní v připomínkovém řízení, by cenový strop měl platit i pro státní nebo městské podniky, které nemají obchodní charakter.

Typicky půjde například o technické služby nebo kulturní centra. Podmínkou je, aby je vlastnil stát nebo územní samosprávné celky. Původně měl pro firmy z veřejného sektoru bez obchodní povahy zajišťovat energie státní obchodník, jeho fungování je však po přijetí zastropovaných cen nejisté.

Dodavatelem poslední instance jsou v případě dodávek plynu v současné době v závislosti na konkrétním regionu společnosti E.ON Energie (Jihočeský kraj), Pražská plynárenská (Praha a nejbližší okolí) a innogy Energie (zbytek ČR). Letošní novela energetického zákona zkrátila režim dodavatele poslední instance z původních šesti měsíců na polovinu.

Zdroj: ČTK

KOMENTÁŘE

WORDPRESS: 0
DISKUZE 1