Elektřina zlevňuje, účty ale budou vyšší. Prodraží se druhá půlka faktury

České domácnosti by se měly připravit na vyšší účty za elektřinu. A to ve chvíli, kdy její cena na trzích klesá. Zdánlivý paradox souvisí s chystaným ukončením finanční pomoci ze strany státu.

Ceny silové elektřiny v Česku klesají. Přesto ekonomičtí novináři v posledních týdnech píší o tom, že lidé už zanedlouho budou muset při hrazení provozu domácností a všemožných elektrických spotřebičů sáhnout hlouběji do svých peněženek. Změna nastane od ledna.

„Skutečně hrozí, že částky na fakturách půjdou příští rok výše. Rozhodně neklesnou,“ zdůrazňuje reportér byznysové redakce Seznam Zpráv Jiří Nádoba. V rozhovoru pro podcast 5:59 přitakává, že situace může být pro leckoho nepřehledná. Zvlášť ve chvíli, kdy distributoři včetně polostátní společnosti ČEZ slibují domácnostem levnější energie.

Vysvětlení je jasné až při bližším pohledu na to, z čeho se účty za elektřinu skládají. Lidé totiž platí nejen za skutečnou surovinu, ale i řadu dalších poplatků. Pokud tedy silová elektřina zlevňuje, neznamená to nutně nižší celkovou cenu. A v Česku je teď podle Nádoby na obzoru právě scénář, kdy jedna část faktury klesá, u druhé však dojde k růstu. A ten může zlevňování nejen vymazat, ale i převýšit.

„Pachatelem“ je tu regulovaná složka elektřiny a rozhodnutí státu omezit její dotování. Vrátí se hlavně poplatky za obnovitelné zdroje energie (POZE), které stát začal za domácnosti hradit loni v říjnu v době prudkého zdražování energií.

Dnes ale vládní politici upozorňují na to, že se trend na burzách obrátil. Premiér Petr Fiala (ODS) minulý týden zrušení úlev k začátku příštího roku hájil tím, že „daňoví poplatníci nemohou dál dotovat ceny energií ve chvíli, kdy přestávají platit mimořádné důvody“. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) pak o víkendu v diskuzním pořadu České televize mluvil o tom, že předpokládá zdražení elektřiny „do 10 procent“.

Dědictví solárního boomu

Poplatek za obnovitelné zdroje je přitom svým způsobem dědictví minulosti. Peníze z něj plynou provozovatelům solárních elektráren. „Stát jim v době solárního boomu před zhruba deseti lety nasliboval poměrně výhodné podmínky. A teď se s tím musíme nějakým způsobem vyrovnat,“ podotýká Nádoba s tím, že poplatek má sloužit k dalšímu rozvoji a fungování solárních zdrojů.

Před tím, než začal POZE hradit stát, přišel domácnosti na zhruba 600 korun za každou megawatthodinu. Při obvyklé spotřebě to u bytu v panelovém domě podle Jiřího Nádoby činilo asi dva až tři tisíce korun ročně. A tato položka se od ledna na faktury vrátí. „Řada lidí a firem zřejmě žila v domnění, že příští rok se začneme vracet (v cenách energií) do normálu. Ale pozapomněli na to, že vedle samotné elektřiny jsou tu další poplatky, které pro příští rok stoupnou,“ říká novinář.

Zástupci pětikoalice včetně premiéra Fialy nicméně označují dopady omezení státní pomoci za únosné. V kontextu klesajících cen silové elektřiny prý nepůjde o nic dramatického. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zdůraznil také to, že pro ohrožené domácnosti je přichystaný systém sociální podpory.

Přesto může být nový tlak na rozpočty domácností pro politiky impulsem, myslí si Nádoba. „Dozvídáme se, že po roce, co je řešil stát, budou tyto náklady znovu převedeny na zákazníky. Nastane velký skok, který postaví vládu před povinnost opět se na podobu faktur podívat,“ dodává.

Zdroj: Seznam Zprávy