Mikrokogenerace: Klíč k energetické soběstačnosti a dekarbonizaci budov

Mikrokogenerace zažívá v Evropě i v Česku rychlý rozvoj. Evropská unie letos schválila přísnější cíle v oblasti energetické účinnosti, které přímo podporují technologie, jako je právě mikrokogenerace. V Německu a Nizozemsku běží rozsáhlé dotační programy, zatímco v Česku se tato technologie dostává do popředí díky projektům v bytových domech a nové legislativní podpoře.

Jaké jsou výhody mikrokogenerace a proč ji odborníci považují za klíč k dekarbonizaci a energetické nezávislosti budov?

Mikrokogenerační jednotky (mCHP) jsou zařízení schopná současně vyrábět teplo a elektřinu z jednoho paliva, typicky zemního plynu nebo biomasy. S výkonem do 50 kW jsou ideální pro rodinné domy, bytové domy, školy nebo menší podniky. Díky lokální výrobě energie dochází ke snížení ztrát při přenosu a distribuci, což zvyšuje celkovou energetickou efektivitu.

Legislativa a podpora v EU

Evropská unie podporuje rozvoj mikrokogenerace prostřednictvím legislativních opatření. Směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti a její aktualizace, Směrnice (EU) 2023/1791, kladou důraz na podporu vysoce účinné kogenerace a efektivního vytápění a chlazení. Členské státy jsou povinny provádět analýzy nákladů a přínosů pro nové nebo rekonstruované energetické systémy a podporovat integraci odpadního tepla do sítí dálkového vytápění.

Příklady projektů v Evropě

V Německu je mikrokogenerace podporována prostřednictvím zákona o kogeneraci (KWKG), který nabízí investiční bonusy a provozní podporu pro malé kogenerační jednotky. Projekt PACE (Pathway to a Competitive European Fuel Cell micro-CHP market) demonstruje využití palivových článků v mikrokogeneraci jako klíčové technologie pro dosažení klimatických cílů EU .

Situace v České republice

V České republice je mikrokogenerace vnímána jako perspektivní technologie pro zvýšení energetické soběstačnosti budov. Ministerstvo průmyslu a obchodu podporuje projekty mikrokogenerace prostřednictvím programů zaměřených na energetickou účinnost a využití obnovitelných zdrojů. Například projekt FV40239 se zaměřuje na optimalizaci mikrokogenerace pomocí palivových článků a její environmentální a ekonomické přínosy.

Výhody mikrokogenerace

• Energetická efektivita: Současná výroba tepla a elektřiny zvyšuje využití paliva až na 90 %.

• Snížení emisí: Efektivní spalování a využití odpadního tepla přispívá ke snížení emisí CO₂.

• Energetická nezávislost: Lokální výroba energie snižuje závislost na centrálních dodavatelích.

• Ekonomické úspory: Nižší náklady na energii a možnost využití podpůrných programů a dotací.

Mikrokogenerace představuje efektivní cestu k dosažení energetické soběstačnosti a dekarbonizace budov. Díky podpoře ze strany EU a národních programů se očekává její širší rozšíření v nadcházejících letech. Integrace mikrokogeneračních jednotek do energetických systémů budov přispěje k dosažení klimatických cílů a zvýšení energetické bezpečnosti.