Německé sdružení provozovatelů plynových zásobníků INES vyzvalo vládu, aby snížila poplatky spojené s ukládáním plynu a nabídla obchodníkům zvýhodněné státní úvěry.
Německé sdružení provozovatelů plynových zásobníků INES vyzvalo vládu, aby snížila poplatky spojené s ukládáním plynu a nabídla obchodníkům zvýhodněné státní úvěry. Současné tržní podmínky podle organizace neposkytují dostatečnou motivaci k doplňování zásob před zimou. Německé zásobníky jsou na začátku září naplněny jen o něco více než z poloviny.
Česká republika je na tom lépe. Tuzemské zásobníky dosahují téměř 70procentní naplněnosti, což je mírně nad průměrem Evropské unie a výrazně nad úrovní Německa. Oproti stejnému období minulého roku jsou však české zásoby přibližně o pětinu nižší.
Důvodem pomalejšího plnění jsou především nevýhodné cenové podmínky. Obchodníci během roku s nákupy vyčkávali v naději, že plyn zlevní. Obnovení bojů mezi Spojenými státy a Íránem a omezení přepravy zkapalněného zemního plynu přes Hormuzský průliv ale přinesly opačný vývoj. Evropská velkoobchodní cena plynu na začátku září překročila 75 eur za megawatthodinu a dostala se nejvýše za více než tři roky.
Německo chce snížit náklady na ukládání plynu
Německé sdružení INES navrhuje jako okamžité opatření zrušení některých poplatků na přípojných bodech zásobníků. Jde především o síťové poplatky a poplatek spojený s konverzí plynu mezi jednotlivými částmi německé přepravní soustavy.
Dalším opatřením mají být státem podporované úvěry. Obchodníci by si díky nim mohli levněji financovat nákup plynu určeného k dlouhodobému skladování. INES odhaduje, že kombinace navržených opatření by mohla snížit náklady spojené s ukládáním přibližně o 1,16 eura na megawatthodinu.
Sdružení rovněž navrhuje zavedení dlouhodobých státem organizovaných motivačních nástrojů označovaných jako Long-Term Options. Ty by měly obchodníkům poskytovat finanční jistotu, že se jim ukládání plynu vyplatí i v situaci, kdy běžné cenové signály na trhu nefungují.
Německá vláda dosud opakovala, že za naplnění zásobníků odpovídají především účastníci trhu. Ministerstvo hospodářství ale vývoj pozorně sleduje. Cílem Německa je dostat zásobníky na začátku listopadu alespoň na 70 procent kapacity.
Skladování plynu se obchodníkům nevyplácí
Za běžných okolností nakupují energetické společnosti plyn v létě, kdy bývá levnější, uloží ho do zásobníků a prodávají během topné sezony za vyšší cenu. Rozdíl mezi letní a zimní cenou musí pokrýt náklady na financování nákupu, dopravu, vtláčení a skladování.
V roce 2026 však tento obchodní model přestal fungovat. Letní plyn nebyl dostatečně levnější než kontrakty s dodáním během zimy. V některých obdobích se dokonce obchodoval dráž. Po započtení skladovacích a finančních nákladů tak obchodníkům hrozilo, že na uložení plynu prodělají.
Právě proto evropské energetické společnosti s doplňováním zásob vyčkávaly. Doufaly, že geopolitické napětí poleví a ceny během léta klesnou. Tento scénář se ale nenaplnil.
Konflikt s Íránem omezil produkci a vývoz LNG z Perského zálivu. Tankery se přes Hormuzský průliv pohybují podstatně obtížněji než před obnovením bojů. Výpadek je významný zejména u katarského LNG, na kterém je závislá část evropského trhu.
Přestože plyn přepravovaný přes Hormuzský průliv pokrývá pouze menší část celkové evropské spotřeby, výpadek několika dodávek může výrazně ovlivnit cenu. Evropský trh je závislý na LNG jako na pružném zdroji, který nahrazuje chybějící potrubní dodávky. Cenu proto často určuje poslední tanker potřebný k vyrovnání nabídky a poptávky.
České zásobníky splnily zářijový cíl
České zásobníky byly na začátku září naplněny téměř ze 70 procent. Země tím splnila průběžný evropský milník, podle kterého měla mít k 1. září uloženo minimálně 60 procent skladovací kapacity.
Hlavní evropský cíl pro Českou republiku činí 80 procent a má být splněn v období od začátku října do začátku prosince. Ministerstvo průmyslu a obchodu zatím nemá informace, které by naznačovaly, že Česko tohoto výsledku nedosáhne.
Ministerstvo současně ujišťuje, že zemi během nadcházející zimy bezprostřední nedostatek plynu nehrozí. Dodavatelé kombinují plyn uložený v zásobnících s dlouhodobými smlouvami, forwardovými kontrakty a průběžnými nákupy na trhu.
Není tedy přesné přisuzovat pomalejší plnění pouze rozhodnutí české vlády. Plyn do tuzemských zásobníků nakupují a ukládají zejména soukromí obchodníci. Právě ti vyhodnocovali riziko, že by nyní nakoupili drahou surovinu, zaplatili za její skladování a během zimy ji museli prodávat levněji.
Česká vláda s obchodníky a provozovateli zásobníků jedná a kontroluje plnění evropských cílů. Podle ministerstva zatím žádný z účastníků trhu nesignalizoval problémy, které by ohrožovaly dodávky pro domácnosti nebo průmysl.
Česko je nad evropským průměrem, přesto má méně plynu než loni
Česká naplněnost kolem 70 procent je mírně vyšší než průměr Evropské unie, který činí přibližně 65 procent. Mezi jednotlivými státy však existují značné rozdíly.
Itálie díky státním pobídkám naplnila zásobníky přibližně na 83 procent. Německo, které disponuje největší skladovací kapacitou v Evropě, zůstává jen mírně nad polovinou. Relativně nízké zásoby mají také Nizozemsko a Belgie, tedy důležité přepravní a obchodní uzly, přes které proudí plyn do dalších evropských zemí.
Slabší naplněnost německých zásobníků je podstatná také pro Českou republiku. Oba trhy jsou těsně propojené a vývoj v Německu přímo ovlivňuje ceny ve střední Evropě. Pokud by Německo muselo před zimou nakupovat velké objemy plynu v krátkém čase, zvýšilo by tím poptávku a tlak na ceny i pro české odběratele.
Evropským zemím podle aktuálních propočtů chybí více než 100 terawatthodin plynu, aby dosáhly alespoň 75procentní naplněnosti. Hodnota tohoto chybějícího objemu při současných cenách přesahuje sedm miliard eur.
Nedostatek zatím nehrozí, rizikem je však chladná zima
Evropská komise zatím nevidí bezprostřední ohrožení bezpečnosti dodávek. Evropa je proti energetické krizi z let 2021 a 2022 lépe připravena. Vybudovala nové terminály pro dovoz LNG, rozšířila přepravní trasy a omezila spotřebu plynu přibližně o 17 procent proti předkrizovému období.
Rozhodující ale bude počasí. Dlouhá a chladná zima by zásoby rychleji vyčerpávala a současně zvyšovala poptávku po LNG. Evropa by pak musela o dodávky soutěžit s Asií, kde mohou obchodníci za náklad nabídnout vyšší cenu.
Analytici připouštějí, že za nepříznivého vývoje může evropská cena plynu během zimní sezony překročit 100 eur za megawatthodinu. Takový růst by se neprojevil okamžitě u všech domácností, postupně by ale zdražil nové fixace a kontrakty průmyslových podniků.
Německý návrh na státní úvěry a snížení poplatků proto otevírá širší evropskou otázku: zda lze bezpečnost dodávek plynu ponechat pouze na krátkodobých obchodních signálech. Pokud se skladování soukromým firmám ekonomicky nevyplatí, může být k dosažení potřebných zásob před zimou nutná státní podpora nebo jiný systém dlouhodobých pobídek.
Zdroj: Reuters energy, CZ média
KOMENTÁŘE