Přechod na propanové vytápění krok za krokem. Co obnáší?

Přechod na vytápění kapalným propanem ze zásobníku umožňuje získat komfort plynového vytápění i tam, kde není dostupná přípojka zemního plynu. Celý proces od úvodní konzultace přes vypracování projektu a vyřízení stavebního povolení až po instalaci zásobníku a první závoz plynu obvykle trvá přibližně tři měsíce.

Přechod na jiný způsob vytápění nemusí nutně znamenat rozsáhlou rekonstrukci domu. Pokud domácnost přechází z kotle na tuhá paliva na plynový kondenzační kotel, může zpravidla nadále využívat stávající radiátory i rozvody topné vody. Samotná výměna zdroje tepla tak může být poměrně jednoduchá.

„Při instalaci moderního kondenzačního kotle je důležité zajistit odpovídající odkouření, které se obvykle řeší koaxiálním systémem. Ten umožňuje současně přivádět vzduch pro spalování a odvádět spaliny. Druhou možností je oddělený přívod vzduchu a odvod spalin. V obou případech však platí, že klíčovým je kvalita nasávaného vzduchu, protože čistota se vám vrátí na dlouhé životnosti a spolehlivosti kotle,“ vysvětluje Michal Řezanina ze společnosti Thermona s tím, že počítat je třeba také s odvodem kondenzátu, kterého může při provozu kotle vznikat přibližně 15 až 20 litrů denně.

Plynové kondenzační kotle mohou v závislosti na nastavení spalovat zemní plyn i propan. Právě ten nabízí možnost přechodu na plynové vytápění také domácnostem mimo dosah distribuční sítě. „Plyn obecně je logickou volbou po odstávce kotle na uhlí. A kde nejsou rozvody zemního plynu nebo by byla nová přípojka příliš drahá, tam je LPG vhodnou alternativou,“ říká Ivan Indráček, výkonný předseda České asociace LPG.

V případě propanového vytápění je ale třeba navíc počítat s instalací zásobníku na kapalný propan. „Zásobník není nutné si kupovat, protože by tím výrazně narostla celková investice. Běžným odběratelům jej zpravidla pronajímáme, takže domácnost vůbec neřeší pravidelné revize nebo údržbu,“ říká Jiří Karlík, odborník na LPG a generální ředitel společnosti Primagas. „Platí pravidlo, že vždy je výhodnější doplňovat zásobník v období letních měsíců a dle energetické náročnosti objektu pak zvolit odpovídající velikost zásobníku. Pro rodinné domy se nejčastěji používají zásobníky o objemu 2 700 litrů, které při běžné spotřebě zpravidla vystačí na celou topnou sezónu, pro větší objekty pak zásobníky 4 850 litrů,“ dodává.

Přechod na propanové vytápění začíná konzultací s dodavatelem plynu, při které se posoudí technické možnosti objektu a vybere vhodná velikost i umístění zásobníku. Následuje uzavření smlouvy, vypracování projektové dokumentace a vyřízení potřebného povolení na stavebním úřadě. Instalace zásobníku se posuzuje jako jednoduchá stavba, která nevyžaduje kolaudaci.

„Naši projektanti a další specialisté připravují potřebnou dokumentaci přesně podle požadavků úřadů a zároveň za zákazníka řeší potřebné formality. Vyřizování administrativy tak běží paralelně s technickými přípravami, čímž dokážeme omezit jakékoliv průtahy na minimum,“ vysvětluje Jiří Karlík ze společnosti Primagas.

Po vyřízení potřebného povolení následují terénní úpravy, doprava a usazení zásobníku na pozemku a jeho napojení na plynový rozvod. Před uvedením systému do provozu je nutné provést příslušné kontroly a revize. Posledním krokem je první závoz propanu.

„Celý proces od úvodní konzultace až po zprovoznění propanového vytápění standardně zabere přibližně tři měsíce. S přípravami přitom není nutné čekat na konec topné sezóny. Domácnost může během projektování, vyřizování povolení i instalace zásobníku nadále využívat původní zdroj tepla. Odstávku vytápění tak lze omezit až na závěrečné přepojení na nový systém,“ uzavírá Jiří Karlík.