Rusko snižuje výhled těžby a exportu plynu. Evropa s drahým LNG

Rusko snížilo odhad letošní produkce a vývozu zemního plynu. Změna přichází v době, kdy Evropská unie pokračuje v definitivním odklonu od ruských energetických surovin a evropský trh se zároveň potýká s nízkou naplněností zásobníků a drahým zkapalněným zemním plynem.

Samotný pokles ruského exportu už pro Evropu nepředstavuje takový problém jako v minulosti, kombinace několika rizik ale může během zimy znovu výrazně zvýšit ceny plynu i elektřiny.

Podle návrhu prognózy ruského ministerstva hospodářství by měla země v roce 2026 vytěžit přibližně 683,1 miliardy metrů krychlových zemního plynu. To je o 5,3 miliardy metrů krychlových méně, než Moskva očekávala ještě v květnu. Produkce by přesto měla překonat loňských 662,7 miliardy metrů krychlových.

Dolů jde také očekávání vývozu zkapalněného zemního plynu. Rusko nyní předpokládá letošní export LNG kolem 35 milionů tun, zatímco předchozí prognóza byla o 5,3 milionu tun vyšší. Proti loňským 30,3 milionu tun jde stále o růst, rozšiřování ruského LNG by však mělo být pomalejší, než Moskva původně plánovala.

Za změnou stojí především dlouhodobé důsledky války na Ukrajině a rozpad energetických vazeb mezi Ruskem a západní Evropou. Ještě v letech 2018 a 2019 proudilo z Ruska do Evropy plynovody přibližně 180 miliard metrů krychlových plynu ročně. V minulém roce už ruský export plynu do Evropy klesl o 44 procent na pouhých 18 miliard metrů krychlových, nejnižší množství od poloviny 70. let.

Evropa ruský plyn nahrazuje, závislost ale změnila podobu

Evropská unie mezitím právně zakotvila postupné ukončení dovozu ruského plynu. U krátkodobých kontraktů již zákaz postupně nabíhá, dlouhodobé kontrakty na ruské LNG mají skončit od začátku roku 2027 a dlouhodobé dodávky plynovody nejpozději na podzim 2027.

Závislost Evropy na Rusku se tak proti období před válkou dramaticky snížila. Před rokem 2022 pocházelo z Ruska přibližně 45 procent dováženého plynu EU, v roce 2025 se podíl pohyboval kolem 12 procent.

Evropský trh se však nestal nezávislým na dovozu energie. Pouze se výrazně změnila struktura dodavatelů. Klíčovou roli nyní hraje LNG, zejména ze Spojených států. Americký zkapalněný plyn dnes pokrývá přibližně pětinu evropské spotřeby plynu, zatímco před energetickou krizí roku 2022 to bylo méně než pět procent.

To znamená větší napojení Evropy na globální trh LNG a současně větší citlivost evropských cen na geopolitické problémy mimo kontinent.

Zásobníky jsou před zimou výrazně méně naplněné

Aktuálně je pro evropský trh důležitější než samotné omezení ruské produkce stav zásob před začátkem topné sezony.

Evropské zásobníky jsou nyní naplněné jen přibližně ze 70 procent a obsahují necelých 800 TWh plynu. V minulých letech bývala naplněnost v této části září podstatně vyšší. Německo, které disponuje největší zásobní kapacitou v EU, se pohybuje pouze kolem 57 procent.

Česká republika je na tom lépe. Tuzemské zásobníky jsou aktuálně naplněné přibližně ze 75 procent a obsahují zhruba 34 TWh zemního plynu. Také Česko ale zaostává za minulým rokem, kdy byly ve stejném období zásoby nad 87 procenty.

Nižší zásoby automaticky neznamenají nedostatek plynu. Evropská komise zatím nevidí bezprostřední ohrožení bezpečnosti dodávek. Evropa má proti energetické krizi z roku 2022 podstatně větší kapacitu LNG terminálů, více dodavatelských tras a zároveň nižší spotřebu plynu.

Problémem je spíše menší bezpečnostní polštář pro případ souběhu několika negativních událostí.

Plyn je už nyní výrazně dražší

Evropský referenční plyn TTF se v posledních týdnech pohyboval zhruba kolem 70 až 80 eur za MWh, přestože jednotlivé obchodní dny přinášejí výrazné výkyvy. Meziročně jsou velkoobchodní ceny plynu více než dvojnásobné.

Vedle nízkých zásob se na cenách výrazně podepisují problémy s dodávkami LNG z Perského zálivu a nejistota kolem přepravy přes Hormuzský průliv. Právě dostupnost LNG je nyní pro evropské ceny mnohem významnější proměnnou než relativně malé změny ruské produkce.

Analytici Goldman Sachs v základním scénáři očekávají, že evropský plyn bude ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku stát v průměru kolem 70 eur za MWh. Tento scénář předpokládá postupné zlepšování dodávek LNG z Perského zálivu.

Pokud by se situace kolem LNG zlepšila rychleji, zimní ceny by podle analytiků mohly klesnout přibližně k 50 eurům za MWh.

Existuje však i podstatně nepříznivější scénář.

Při studené zimě může cena vystřelit výrazně výše

Evropský trh bude v následujících měsících mimořádně závislý na počasí. Studená zima může podle odhadů zvýšit evropskou spotřebu plynu přibližně o 30 miliard metrů krychlových.

Pokud by se zároveň nepodařilo obnovit dostatečné dodávky LNG z Blízkého východu, Evropa by musela výrazně intenzivněji nakupovat zkapalněný plyn na světovém spotovém trhu a soutěžit o dodávky zejména s Asií.

V extrémním scénáři kombinujícím omezené dodávky LNG a studenou zimu počítají některé bankovní analýzy s možností růstu TTF až přibližně ke 200 eurům za MWh. Nejde o základní prognózu, ale o rizikový scénář. Pro srovnání: během vrcholu energetické krize v roce 2022 se evropský plyn krátkodobě obchodoval i nad 300 eur za MWh.

Rozpětí možného vývoje je tedy mimořádně široké. Při normalizaci LNG a mírné zimě může cena klesat k 50 eurům, základní scénáře se pohybují kolem 70 eur, zatímco kombinace studené zimy a dalšího geopolitického výpadku by mohla cenu dostat násobně výše.

Dražší plyn se může promítnout také do elektřiny a inflace

Vývoj plynu zůstává důležitý také pro evropské ceny elektřiny. Plynové elektrárny často určují cenu poslední potřebné megawatthodiny na velkoobchodním trhu, takže prudké zdražení plynu se může přenášet také do elektřiny.

Vliv je ale menší než během krize v roce 2022. Evropa od té doby významně zvýšila výrobu z obnovitelných zdrojů a snížila spotřebu plynu. V některých obdobích proto mohou vysokou cenu plynu kompenzovat silná výroba větrných a solárních elektráren.

Rizikem zůstává také inflace. Evropská centrální banka upozorňuje, že změny velkoobchodních cen plynu se v řadě evropských zemí přenášejí do spotřebitelských cen rychleji než před několika lety. Energetický šok by tak mohl komplikovat měnovou politiku a současně znovu zvýšit náklady energeticky náročných průmyslových podniků.

Pro evropský energetický trh proto není největším problémem samotné snížení ruské prognózy těžby. Rusko už nedisponuje takovým vlivem na evropské dodávky jako před rokem 2022. Hlavním rizikem zimy 2026/2027 je kombinace relativně nízkých zásobníků, závislosti na globálním LNG trhu, geopolitických problémů na Blízkém východě a počasí.

Právě tyto faktory rozhodnou, zda evropský plyn během zimy zůstane kolem současných zvýšených úrovní, začne zlevňovat, nebo se Evropa dočká dalšího výrazného cenového šoku.