V návaznosti na energetickou krizi se lidé i firmy rovněž více zajímají o záložní řešení, například o plynové elektrocentrály.
Zájem o solární panely je letos v Česku rekordní. V návaznosti na energetickou krizi se lidé i firmy rovněž více zajímají o záložní řešení, například o plynové elektrocentrály. Ve zvýšené míře je poptávají kupříkladu k privátním bunkrům.
Větší význam má však jejich využití v případě kombinace fotovoltaiky a zásobníku na kapalný propan, který zajistí teplo i pohon záložního zdroje elektřiny u off-grid bydlení.
České domácnosti, firmy i úřady mají letos rekordní zájem o fotovoltaické elektrárny. Podle výrobců se počet instalací těchto zařízení ve srovnání s loňským rokem letos již několikanásobně zvedl. Například ČEZ do konce září instaloval 2 701 fotovoltaických zařízení v domácnostech, což je meziročně zhruba trojnásobek. Tomáš Kadlec, generální ředitel ČEZ Prodej, uvedl, že je aktuální poptávka nejvyšší v historii. Společnost ČEZ Esco, která se specializuje na průmyslové zákazníky, instituce a obce, letos tržby za fotovoltaiky zvýšila meziročně o polovinu.
Domácí solární elektrárny většinou fungují v „symbióze“ s distribuční soustavou elektřiny. To znamená, že jsou na ni připojeny – jedná se o takzvaný on-grid systém. Díky tomu mají možnost dodávat přebytky elektrické energie do distribuční sítě, pokud pokryjí vlastní spotřebu, případně mají současně plně nabitou domácí baterii. Ve chvíli, kdy vlastní výroba nebude stačit, si domácnost dříve dodanou elektřinu „vezme“ zase zpět, případně si ze sítě odebere další elektřinu.
Naproti tomu ale existuje i off-grid neboli ostrovní systém. Jde o řešení nezávislé na distribuční síti, které se využívá zejména v oblastech, kde je napojení na distribuční energetické sítě náročné, ne-li nemožné. Typicky se ostrovní systém aplikuje u rekreačních objektů nebo v odlehlých horských oblastech, popřípadě u nadšenců, kteří chtějí být energeticky nezávislí.
Problém ostrovního řešení s využitím solárních panelů tkví samozřejmě v tom, že je třeba vykrýt období, kdy nesvítí slunce. Krátkodobé výkyvy v rámci jednotek dní lze dnes již většinou celkem pohodlně kompenzovat díky bateriovému úložišti. Tam lze akumulovat přebytečnou energii ve chvílích, kdy fotovoltaika dodává elektřiny nadbytek. Aby však byl ostrovní fotovoltaický systém soběstačný dlouhodobě, zejména v zimních měsících, kdy je intenzita slunečního svitu nižší, neobejde se bez elektrocentrály. Dostatečně naddimenzovat výkon solárních panelů a kapacitu baterií by totiž bylo neúměrně drahé řešení.
Benzínový či naftový generátor však nejen výrazně prodraží vyrobenou elektřinu, ale z ekologického hlediska je v příkrém rozporu s původní myšlenkou. Ekologicky, logisticky i ekonomicky příznivější variantou tak může být záložní řešení v podobě elektrocentrály spalující LPG, respektive čistý propan. „Ceny komodit jsou v současné době velmi turbulentní. Bereme-li však v potaz průměr posledního kvartálu, blížíme se při využití elektrocentrály na LPG úspoře 30 procent ve srovnání s benzínem či naftou,“ říká Tadeáš Sukup ze společnosti Solforen Plus, která se specializuje na plynové generátory pro domácnosti i firmy.
„Uchovávání velkého množství nafty či benzínu je nepraktické, neefektivní a navyšuje náklady. Je nutné vybudovat sklad, najít nebo delegovat zaměstnance, který se o něj bude starat. PHM postupem času degradují, hrozí nebezpečí odcizení nebo výbuchu. Naopak sestava fotovoltaika plus generátor může být rozšířena o zásobník na propan, případně o set tlakových láhví a skříň, čímž vzniká zcela nezávislý modulární energetický mix,“ popisuje možnosti ostrovních systémů Tadeáš Sukup.
Čistý propan dodávaný do zásobníku nebo v tlakových láhvích představuje sám o sobě řešení nezávislé na distribučních sítích a současně na geopolitické situaci. „Dodávky LPG nejsou primárně závislé na Rusku a propan je tak mimořádně cenově stabilní. V kontextu cenového šoku u zemního plynu, ale i tuhých paliv, podražil kapalný propan v podstatě minimálně. V současnosti vychází v průměru na 2,7 koruny za kilowatthodinu včetně DPH, dopravy i distribučních poplatků,“ říká Jiří Karlík, generální ředitel společnosti Primagas. Dodává, že jde o vhodné řešení pro ostrovní systémy využitelné i v odlehlých oblastech například právě i v kombinací s fotovoltaikou.
Propanový zásobník si odběratel plynu nemusí kupovat, lze si jej jednoduše pronajmout od dodavatele LPG. Může být umístěn také pod zemí a je bezobslužný. Dle kapacity a spotřeby jen stačí doplnit autocisternou jednou za rok nebo za dva kapalný propan. Skutečně odlehlé lokality s náročným terénem nejsou překážkou, protože lze využít menší autocisternu s pohonem všech kol.
Jako příklad zajímavé aplikace propanu jakožto nezávislého zdroje energie uvádí Jiří Karlík horský hotel v Beskydech pod Lysou horou. Jeho specifikem je využití unikátního plynového kotle fungujícího na bázi Stirlingova motoru. Tento kotel zajišťuje kogeneraci elektřiny i tepla, díky čemuž funguje zmíněný objekt i bez dostupnosti energetických sítí.
Dalším příkladem může být domácnost ve Středočeském kraji asi 40 km od Prahy, která je mimo dosah distribuční sítě elektřiny i zemního plynu. Majitel zvolil řešení v podobě ostrovního systému kombinujícího fotovoltaiku a propanový zásobník. O teplo a ohřev vody se stará plynový kondenzační kotel, který lze ovládat na dálku přes aplikaci, doplněný krbovými kamny. Propan využívá majitel domu též na vaření. Fotovoltaická elektrárna na střeše domu disponuje výkonem 3 až 4 kWp. Podle svého sdělení funguje majitel domu s takto nastaveným energetickým mixem v podstatě bez omezení, jako by bydlel ve městě.
KOMENTÁŘE