Spotřeba zemního plynu v ČR během 20 let vzroste o 25 %. Transformace teplárenství zajistí pokles emisí oxidu uhličitého o přibližně 6 mil. tun ročně
Podle energetických sdružení sehraje v následujících dvou dekádách plyn důležitou roli při dekarbonizaci energetiky v ČR. V souvislosti s tím odborníci očekávají, že spotřeba plynu v tuzemsku do roku 2040 stoupne až o čtvrtinu.
Shodli se na tom zástupci Českého plynárenského svazu, Teplárenského sdružení ČR a poradenské společnosti EGU.
„Zemní plyn se na následujících 20 let stane pro ČR základním palivem. Světové zásoby jsou dostačující a nevidím problém k nám plyn v potřebném množství dopravovat, a to ani s ohledem na očekávaný nárůst poptávky,“ řekl Josef Kotrba, generální ředitel Českého plynárenského svazu, s tím, že výrazně poroste i podíl zkapalněného zemního plynu neboli LNG. Plyn nalezne největší uplatnění v systému centrálního zásobování teplem, na němž jsou v Česku závislé čtyři miliony obyvatel. Podle J. Kotrby je současná plynárenská infrastruktura připravena zvýšenou poptávku teplárenství po plynu pokrýt.
„Zemní plyn je jedním z největších dekarbonizačních faktorů především pro náhradu uhlí v teplárenství a elektroenergetice. V těchto oblastech se už nyní realizují anebo připravují mnohamiliardové investice do plynových zdrojů. Ty budou nejen vyrábět teplo, ale také elektřinu, a to do značné míry v době, kdy ji nebude možné získat ze slunečního svitu a větru. Podle našich predikcí stoupne do roku 2035 výroba elektřiny z plynu 3,5násobně. Samotná plynofikace teplárenství je i investicí do flexibility a sezonní výroby,“ uvedl Michal Macenauer, ředitel strategie ve společnosti EGU.
V letech 2021–2024 se v teplárenském sektoru uskutečnila první etapa odchodu od uhlí, když bylo modernizováno za šest miliard korun deset menších teplárenských zdrojů dodávajících teplo více než 110 tisícům domácností. Roční pokles spotřeby uhlí dosáhl v tomto případě 514 tisíc tun a emise CO2 se snížily o 600 tisíc tun. Velké teplárny v krajských městech na náhradě uhlí intenzivně pracují a tyto projekty budou postupně uváděny do provozu v letech 2027–2030.
„Provozovatelům tepláren se dosud podařilo obhájit 90 miliard korun v rámci Modernizačního fondu v programu HEAT, který je klíčovým zdrojem financí pro odchod tepláren od uhlí. Zemní plyn se díky tomu s 53% podílem stane nejdůležitějším palivem s ohledem na dekarbonizaci. Následovat bude biomasa s 29 % a energetické využití odpadů se 17 %. Stále ale platí, že provozovatelé tepláren v rámci plateb za emisní povolenky v období let 2021 až 2030 odvedou zhruba 160 miliard korun, což je podstatně více, než kolik z Modernizačního fondu získají,“ sdělil Jiří Vecka, ředitel Teplárenského sdružení ČR.
Díky plynofikaci a modernizaci tepláren dojde do roku 2030 podle EGU k významnému snížení emisí skleníkových plynů o přibližně 6 milionu tun CO2 za rok. Nahrazení plynu za uhlí v domácnostech pak ročně ušetří dalších 1,8 milionu tun CO2 a v průmyslu dokonce 2,7 milionu tun CO2. O teplárenských soustavách by se právě s ohledem na ochranu ovzduší a životního prostředí mělo uvažovat jako o první možnosti pokrytí dodávek tepla v urbanizovaných lokalitách s jeho vyšší spotřebou. V případech, kdy soustava zásobování teplem není k dispozici nebo se nachází v příliš velké vzdálenosti, případně v rozptýlené zástavbě rodinných domů, je vhodným řešením individuální plynové vytápění.
KOMENTÁŘE