Poptávka po elektřině vzroste do roku 2050 o tři čtvrtiny – kvůli datovým centrům a AI

Podle zprávy BloombergNEF New Energy Outlook 2025 vzroste oproti současnosti celosvětová poptávka po elektřině do roku 2050 přibližně o 75 %.

Za tímto růstem nestojí jen rozvojová ekonomika či elektromobilita, ale nově i datová centra, výpočetní infrastruktura a aplikace umělé inteligence, jejichž energetická náročnost se dramaticky zvyšuje.

BloombergNEF předpokládá, že v příští dekádě se může spotřeba elektřiny datovými centry zvýšit šestnáctinásobně, a jen v příštích deseti letech bude nutné přidat více než 360 GW nové kapacity napříč světovými sítěmi. V roce 2035 by tak mohla tato infrastruktura spotřebovávat až 4,5 % světové elektřiny, přičemž do poloviny století by se tento podíl mohl přiblížit k 9 %.

Obnovitelné zdroje dobývají energetický mix

„Z hlediska struktury výroby energie zpráva potvrzuje trend, který sledujeme již několik let, fosilní paliva postupně ustupují. Spotřeba ropy má podle BloombergNEF dosáhnout svého vrcholu kolem roku 2032, na úrovni zhruba 104 milionů barelů denně, a poté začít pozvolna klesat. Uhlí ztrácí podíl ještě rychleji – díky prudkému zlevňování solární a větrné energie. Zemní plyn naopak zůstává důležitým flexibilním zdrojem, který pomáhá vyrovnávat kolísání obnovitelných zdrojů,“ říká Pavel Bursa ze společnosti Resacs a dodává: „Do roku 2050 by mohly obnovitelné zdroje pokrývat přibližně dvě třetiny světové výroby elektřiny. Jen mezi lety 2025 a 2030 by se měl instalovaný výkon solárních a větrných elektráren zvýšit o 84 %.

Možný emisní zlom

BloombergNEF označuje rok 2024 za pravděpodobný vrchol světových emisí CO₂, po němž začne jejich trvalý pokles. Do roku 2050 by podle ekonomického scénáře měly globální emise klesnout zhruba o 22 %. I tak by ale současná trajektorie nestačila k dosažení klimatického cíle 1,5 °C, který by vyžadoval mnohem razantnější dekarbonizační kroky. ETS proto představuje realistický, nikoli ideální scénář: ukazuje, kam svět směřuje čistě na základě nákladové konkurenceschopnosti technologií bez dodatečných zásahů politiků.

Baterie a úložiště energie jako klíčová infrastruktura

„Vzhledem k rychlému růstu podílu obnovitelných zdrojů přisuzuje BloombergNEF zásadní význam bateriovým úložištím. Ta budou nezbytná pro stabilizaci sítí, řízení přebytků a zajištění flexibility výroby i spotřeby. Zpráva zdůrazňuje, že ekonomika baterií se stále zlepšuje – cena za uloženou kilowatthodinu dále klesá, technologie se diverzifikuje a rozšiřuje se i druhotné využití baterií z elektromobilů. Úložiště tak přestávají být jen doplňkem k solárním či větrným elektrárnám, ale stávají se samostatným pilířem moderní energetické infrastruktury,“ říká Pavel Bursa z Resacs.

Trh s úložišti bude v příštích desetiletích růst rychleji než většina jiných segmentů energetiky. Zároveň ale poroste tlak na nižší náklady, vyšší spolehlivost a pokročilé řídicí systémy. Výhodu získají firmy, které dokážou nabídnout nejen samotné úložiště, ale i inteligentní software (EMS), servisní služby a recyklaci

Co z toho plyne pro průmysl a výrobce baterií

Závěry BloombergNEF jsou pro sektor bateriových úložišť jednoznačně pozitivní. Růst poptávky po elektřině je nevyhnutelný, a tudíž i rostoucí potřeba akumulace. Ekonomika obnovitelných technologií je silná a soběstačná, nezávisí už primárně na dotacích. To vytváří stabilní základ pro dlouhodobé investice do výroby baterií, montážních závodů i výzkumu. Současně se ale výrobci musí připravit na vyšší konkurenci a tlak na efektivitu. Úspěšné budou společnosti, které zvládnou optimalizovat celý životní cyklus produktu – od surovin přes design packů až po servisní fázi.

„BloombergNEF potvrzuje, že přechod k bezemisní energetice je ekonomicky možný a z velké části už probíhá. I bez nových klimatických závazků se trh posouvá směrem k čistším a levnějším zdrojům energie. Baterie a úložiště přitom představují klíčovou technologii, která tuto transformaci umožňuje — nejen jako doplněk, ale jako aktivní nástroj řízení moderní energetiky,“ dodává Pavel Bursa z Resacs.