Průzkum mezi 23.000 obyvateli EU ukázal, že Evropané chtějí rychlejší odklon od fosilních paliv. Energetickou transformaci podporuje 87 % obyvatel EU.
Evropská veřejnost stále výrazněji podporuje přechod k nízkoemisním zdrojům energie. Podle nového průzkumu Evropské investiční banky považují tři čtvrtiny obyvatel Evropské unie odklon od fosilních paliv za naléhavý. Vedle ochrany klimatu přitom roste význam energetické bezpečnosti, dostupných cen a nezávislosti na dovozu ropy a zemního plynu.
Podle průzkumu Evropské investiční banky (EIB), jehož výsledky zveřejnila agentura Reuters, požaduje 87 % obyvatel Evropské unie, aby politici upřednostňovali rozvoj nízkoemisní energetiky. V roce 2022 zastávalo stejný názor 82 % respondentů. Výzkum mezi 23 tisíci obyvateli všech 27 členských států tak ukazuje, že podpora energetické transformace přetrvává i v období geopolitického napětí a ekonomické nejistoty. Významným argumentem se stávají nejen klimatické cíle, ale také snaha omezit závislost Evropy na dovozu energetických surovin.
Solární energetika vede, Češi však preferují jádro
Na celoevropské úrovni získala největší podporu solární energetika, kterou mezi prioritní zdroje zařadilo 52 % dotázaných. Následovala větrná energie s 37 %. Výrazně odlišné preference vykazuje Česká republika, kde podle samostatných výsledků EIB upřednostňuje jadernou energetiku 47 % respondentů, což je nejvyšší podíl v celé EU. Solární zdroje podporuje 39 % Čechů a větrnou energetiku 23 %.
Pro české domácnosti představují zásadní téma především náklady na energie. Celkem 42 % respondentů uvedlo, že rostoucí ceny energií během posledních dvanácti měsíců výrazně omezily jejich kupní sílu. Dvě třetiny Čechů zároveň považují energetickou transformaci za naléhavou a 77 % od ní očekává snížení závislosti na dovážené ropě a zemním plynu.
Evropa chce vlastní energetické technologie
Průzkum současně ukázal rostoucí důraz na technologickou soběstačnost. Přibližně 55 % Evropanů dává přednost rozvoji vlastního evropského průmyslu čistých technologií, a to i za cenu pomalejšího zavádění nových řešení. Tento postoj odráží obavy ze závislosti na zahraničních dodavatelích, zejména v oblastech fotovoltaiky, bateriových úložišť a dalších strategických energetických technologií.
Evropská investiční banka na rozvoj energetiky postupně vyčleňuje stále více prostředků. Její roční financování energetických projektů se od roku 2022 zdvojnásobilo a v roce 2025 dosáhlo 33 miliard eur. Výsledky průzkumu zveřejněné před klimatickou konferencí COP31 naznačují, že energetická transformace již není veřejností vnímána pouze jako ekologická otázka, ale stále více také jako součást hospodářské konkurenceschopnosti a bezpečnosti Evropské unie.
KOMENTÁŘE