Čína byla více než deset let považována za hlavního tahouna světové poptávky po zkapalněném zemním plynu (LNG). Nejnovější analýzy ale naznačují, že se situace mění. Země stále více sází na vlastní těžbu zemního plynu, dovoz potrubím a masivní rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Tento vývoj může zásadně ovlivnit investice do nových LNG terminálů po celém světě.
Analytici společností S&P Global, Wood Mackenzie i JPMorgan v posledních měsících snížili své odhady budoucího růstu čínské poptávky po LNG. Důvodem je nejen rychlý rozvoj domácích energetických zdrojů, ale také důraz Pekingu na energetickou soběstačnost po geopolitických krizích posledních let. Zatímco ještě před několika lety se předpokládalo, že Čína bude dlouhodobě zvyšovat dovoz LNG, současné prognózy jsou výrazně opatrnější.
Potrubní plyn získává přednost
Významnou roli hraje rozšiřování plynovodních tras. Čína postupně navyšuje dodávky zemního plynu z Ruska prostřednictvím plynovodu Síla Sibiře a připravuje další velké projekty, včetně plánovaného plynovodu Síla Sibiře 2. Současně pokračují investice do těžby vlastního břidlicového plynu a dalších nekonvenčních ložisek.
Pro Peking představuje potrubní plyn větší jistotu než dovoz LNG po moři, který může být ovlivněn geopolitickými konflikty nebo problémy v Hormuzském průlivu.
Vedle zemního plynu pokračuje Čína v rekordním tempu výstavby fotovoltaických a větrných elektráren. Země zároveň investuje do přenosových sítí, bateriových úložišť a elektrifikace průmyslu i dopravy. Díky tomu se snižuje tempo růstu spotřeby zemního plynu zejména při výrobě elektřiny.
Přestože uhlí zůstává významnou součástí čínské energetiky, jeho relativní podíl se dlouhodobě snižuje ve prospěch nízkoemisních zdrojů.
Dopady na světový LNG trh
Vývoj přichází v době, kdy Spojené státy, Katar a další producenti dokončují desítky miliard dolarů investic do nových exportních terminálů. Mezinárodní energetická agentura očekává do roku 2030 navýšení světové exportní kapacity LNG o více než 40 %. Pokud však čínská poptávka poroste pomaleji, může vzniknout převis nabídky, který bude tlačit ceny dolů a zkomplikuje návratnost některých připravovaných projektů.
Analytici upozorňují, že ohroženy jsou především nové projekty s vysokými investičními náklady a dlouhou dobou výstavby.
Evropa zůstává významným odběratelem
Pro Evropu může být vývoj naopak příležitostí. Vyšší nabídka LNG na světových trzích by mohla přispět ke stabilizaci cen zemního plynu a posílení energetické bezpečnosti po omezení dodávek z Ruska.
Současně však evropské státy pokračují v rozsáhlých investicích do obnovitelných zdrojů energie, tepelných čerpadel, akumulace energie a zvyšování energetické účinnosti budov. Cílem je postupně snižovat závislost nejen na ruském plynu, ale na fosilních palivech obecně.
Energetická bezpečnost bude důležitější než kdy dříve
Současný vývoj ukazuje, že energetická politika se stále více řídí nejen cenou komodit, ale také geopolitickými riziky a bezpečností dodávek. Čína diverzifikuje své zdroje, posiluje domácí produkci a rozvíjí obnovitelné zdroje. Podobný trend lze pozorovat i v Evropě, kde vedle dekarbonizace roste důraz na energetickou soběstačnost a odolnost vůči budoucím krizím.
Výsledkem může být zásadní proměna globálního trhu se zemním plynem během příští dekády – od trhu, který byl dlouhá léta tažen především čínskou poptávkou, k mnohem diverzifikovanějšímu prostředí s větším důrazem na domácí zdroje energie a regionální energetickou bezpečnost.
KOMENTÁŘE