Ceny energií zatím dolů nejdou. Výhledy pro spotřebitele se dál zhoršují
Ceny energií zatím dolů nejdou. Výhledy pro spotřebitele se dál zhoršují.
Vláda se musí připravit, že 30 miliard korun, které zatím na podporu domácností vyčlenila, nestačí. Většině lidí nezbývá než šetřit na spotřebě.
Je léto, solární elektrárny jedou naplno a větrníky se uspokojivě točí, přesto se ceny energií v tomto týdnu opět dotkly rekordů. Ve středu stoupla cena elektřiny na pražské burze PXE na historické maximum 376 eur za megawatthodinu a nijak nejeví ochotu k cestě dolů.
Burzy dál panikaří kvůli plynu, který ženou vzhůru obavy z dalšího snížení dodávek z Ruska. Stačí, aby Vladimir Putin přiškrcením dovozu i jen pohrozil, trhy s plynem šílí a zdražují i elektřinu. Boom obnovitelných zdrojů není na trhu vidět.
Pokračuje nicméně i v konzervativním Česku. Podle Solární asociace bylo u nás letos v prvním pololetí instalováno 9354 solárních elektráren. Solární instalovaný výkon se zvedl o 74,8 megawattu, meziročně na dvojnásobek.
V českém energetickém mixu se to zatím ovšem projevuje zanedbatelně. Instalace jsou malé a slouží hlavně pro vlastní spotřebu investorů. „Obnovitelných zdrojů pořád nepřibývá tolik, aby to změnilo cenovou hru. Ta se změní až ve chvíli, kdy k výrobě elektřiny už vůbec nebude potřeba plyn,“ shrnuje zakladatel skupiny Amper a start-upu CO2IN Jan Palaščák.
Cíl je v nedohlednu. Češi se sice bez svých plynových elektráren obejdou, Němci ale ne. A tak cenu na pro nás relevantních burzách i ve dvoustranných kontraktech pořád určuje plyn.
Výhledy pro spotřebitele se tak dál zhoršují. Šéf Pražské plynárenské Martin Pacovský ve Forbesu tento týden varoval, že zákazníci, jimž letos končí fixace, mohou čekat až sedminásobné zvýšení záloh na plyn.
Marketingový šéf Centropolu Jiří Matoušek, který průběžně přepočítává očekávané dopady rostoucích velkoobchodních cen na spotřebitele, mi v pátek poslal svou nejnovější analýzu. Silová elektřina podle něj (v optimistické variantě) bez DPH stoupne v prvním kvartále příštího roku na 7 tisíc korun za megawatthodinu (proti loňským 1 600 korunám). Modelové čtyřčlenné rodině v domku, která elektřinou ohřívá vodu, stoupnou podle něj roční náklady na proud skoro o 36 tisíc. Průměrné čtyřčlenné domácnosti, která elektřinou navíc také topí, ovšem už o téměř 82 tisíc. Měsíční zálohy se jí zvednou proti loňsku o 6 806 korun.
Ještě „apokalyptičtěji“ vychází plyn. U domácností v kategoriích s nejvyšší spotřebou do 45 MWh ročně a do 63 MWh ročně stoupnou podle Matouškových výpočtů měsíční platby za plyn proti loňsku o 8 117, potažmo 10 436 korun.
Centropol analyzuje také dopady úsporného tarifu tak, jak s ním nyní počítá od 1. října Ministerstvo průmyslu a obchodu. V dosud zvažované variantě úsporného tarifu a při plánovaném odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje se sníží celoroční náklady pro domácnost s elektrickým ohřevem vody a vytápěním o 15 737 korun. Odběratelům plynu ve dvou zmiňovaných nejvyšších spotřebitelských kategoriích srazí úsporný tarif celoroční výdaj o necelých 13 tisíc korun. Pokud odběratel zkombinuje poskytované slevy na elektřinu i plyn, může na jednom odběrném místě podle navrhovaných parametrů ušetřit nejvýš 30 tisíc korun.
Zdroj: SeznamZpravy.cz
KOMENTÁŘE