Distributoři pozorují fenomén mařičů energie, které žádají o připojení do sítě. Zařízení na likvidaci přebytečné energie může blokovat kapacitu v síti pro nové zdroje, což s sebou přinese vyšší náklady na posílení sítě.
Distributoři pozorují fenomén mařičů energie, které žádají o připojení do sítě. Zařízení na likvidaci přebytečné energie může blokovat kapacitu v síti pro nové zdroje, což s sebou přinese vyšší náklady na posílení sítě.
Skiareál Plešivec využívá zhruba rok tzv. mařič energie, který dává k dispozici provozovateli přenosové soustavy ČEPS. „Pomáháme tak vyrovnávat výkon v síti. My tu službu poskytujeme, protože k tomu máme možnost,“ říká jednatel skiareálu Petr Voráček. Tato společnost však není jediná, která se rozhodla do stejné technologie investovat. Mařič je jednoduše řečeno zařízení, které má jediný úkol – spotřebovávat elektřinu.
Do elektroenergetické sítě se totiž v posledních letech zapojuje čím dál víc obnovitelných zdrojů, jejichž výrobu lze někdy těžko předvídat. Pokud hodně fouká a zároveň svítí slunce, větrné i solární elektrárny běží na plný výkon. Pokud je v určitou chvíli elektřiny nadbytek, je potřeba pro ni najít uplatnění, protože výroba i spotřeba musí být vždy v rovnováze, aby nedošlo k výpadku. A provozovatelé za to dostávají zaplaceno.
Co je mařič energie? Tzv. mařiče energie představují technologii, která dokáže odebrat ze sítí přebytečnou elektřinu, pro kterou v danou chvíli není spotřeba, a přemění ji na teplo. Často energie zůstane bez smysluplnějšího využití.
Zařízení se dá přirovnat k fénu, v němž je topná spirála napájena elektřinou. Mařič z elektřiny vyrobí teplo, které v nejčastějších případech následně vypustí do ovzduší.
Mezi mařiče však mohou patřit i elektrokotle ohřívající vodu či chladírny, které však teplo efektivně využívají.
Investory do mařičů, které fungují čistě pro vyrovnávání výkonu v síti, láká především finanční zisk, kterého mohou dosáhnout dvěma způsoby.
První je tzv. technická flexibilita, kterou vykupuje ČEPS. Pokud je v síti elektřiny málo, aktivuje zdroj, který výkyv vyplní. Pokud je proudu naopak moc, najde pro něj spotřebitele. Druhou možností je obchodní flexibilita, kdy provozovatel mařiče těží ze záporných cen. „Je to obchodní příležitost. Ten, kdo elektřinu v tu chvíli spotřebuje, za to dostává peníze,“ popisuje místopředseda představenstva ČEPS Svatopluk Vnouček. Loni klesly v Česku ceny elektřiny do minusových hodnot celkem během 314 hodin, což je o 180 hodin více než v roce 2023.
Náklady na pořízení mařiče se mohou investorovi vrátit poměrně brzy. „Mařič nebo diesel generátor se zaplatí za rok, baterie pro ukládání elektřiny už třeba za tři roky,“ popisuje výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie Jan Fousek.
KOMENTÁŘE