Trhy zůstávají nervózní, zákazníci energo firem zvažují fixace

Aktuální vývoj na Blízkém východě nám znovu připomíná, že energetické trhy kromě zákonitostí nabídky a poptávky ovlivňují také geopolitická bezpečnostní rizika včetně velmi specifického chování různých autoritářských režimů.

Írán dlouhodobě patří k zemím, které svou strategickou pozici využívají k politickému i ekonomickému nátlaku, a právě oblast Perského zálivu je tak jedním z nejcitlivějších míst globální energetiky.

Hormuzským průlivem prochází významná část světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu LNG. Jakákoli eskalace v této oblasti – ať už v podobě otevřených hrozeb, omezení plavby nebo vojenských incidentů – se prakticky ihned projeví nervozitou na trzích a růstem cen energií. A protože trh je globalizovaný, je zasažena i Evropa, byť pro její spotřebu je určena jen malá část produkce energetických surovin z regionu.

„Problém bohužel nelze v krátkém čase odstranit bez ukončení blokády Hormuzu. Šéf Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatih Birol sice opatrně mluvil o možnosti výstavby nového ropovodu a plynovodu v odhadované délce 1 550 – 1 750 km, které by obešly Hormuz po souši z Irácké Basry do Ceyhanu v Turecku. Ještě však neexistuje ani projekt, není zajištěno financování a samotná výstavba by podle střízlivých odhadů trvala 2-4 roky. Šlo by tedy o určitou pojistku do budoucna a nikoli současné řešení. Tím musí být mírová dohoda,“ říká Jiří Matoušek, člen správní rady Centropol.

Než bude uzavřena, zůstane světový trh s ropou a plynem (nejen) kvůli dění v této oblasti velmi zranitelný. A z pohledu koncových odběratelů – domácností i firem – je situace o to složitější, že její příčiny nemají možnost nijak ovlivnit. Chování režimů na Blízkém východě, mezinárodní konflikty i tempo výstavby infrastruktury jsou zcela mimo jejich kontrolu. To ovšem neznamená, že by byli zcela bezmocní. Jedním z mála skutečně funkčních nástrojů, jak se proti těmto rizikům chránit, je fixace ceny energií.

Bezpečné nákupy, zajištění a diverzifikace

Centropol fixaci doporučuje dlouhodobě, ale v obdobích zvýšené geopolitické nestability její význam ještě roste. Zákazníkům dává jistotu, že krátkodobé výkyvy na burzách a prudké cenové skoky vyvolané geopolitickými událostmi nezasáhnou do jejich rozpočtů. Kromě samotné fixace je zásadním rozhodnutím také volba dodavatele, u něhož si zákazník energie zafixuje. Fixace má smysl pouze tehdy, pokud stojí na reálném, odpovědném a dlouhodobém zajištění dodávek.

Tento přístup se u Centropolu týká nejen zákazníků s fixovanými cenami, ale i klientů s produkty na dodávku energií bez závazku nebo smluv, které teprve vstoupí do dalšího období. Díky tomu se krátkodobé nárůsty cen na velkoobchodních trzích nepromítají do koncových cen pro zákazníky. Právě tato schopnost tlumit volatilitu by při výběru dodavatele měla být klíčová. Způsobilost nakupovat energie dopředu v řádu let demonstruje finanční stabilitu dodavatele, která jeho zákazníkům přináší potřebný klid a jistotu.

Účinným nástrojem pro posouzení finanční stability a míry zajištění dodavatelů je Index zajištění obchodníka (IZO). Tento ukazatel sleduje, do jaké míry má obchodník skutečně zajištěné objemy energií pro dodávky svým zákazníkům s pevnou cenou, a zda je jeho cenová nabídka podložená reálnými nákupy na energetických trzích. Vznik IZO byl reakcí na počátek energetické krize v letech 2021 až 2023 a na krach řady dodavatelů, kdy se ukázalo, že nízká cena bez odpovídajícího zajištění může pro zákazníky znamenat zásadní riziko.