V Česku rostla spotřeba elektřiny o 2,6 %, plynu o 13 %, nejvíce u domácností

V prvním pololetí roku 2025 Češi spotřebovali více energie než před rokem. Spotřeba elektřiny meziročně vzrostla o 2,6 %, u zemního plynu dosáhl nárůst 13,2 %.

V případě obou komodit svou spotřebu nejvíce zvýšily domácnosti. Vzrostla i výroba elektřiny a došlo k posílení tranzitu zemního plynu. Vyplývá to ze zpráv o provozu soustav, které pravidelně zpracovává Energetický regulační úřad (ERÚ).

„Zatímco v loňském roce se zastavil pokles spotřeby, letos už se trend naplno obrací a spotřeba elektřiny i plynu roste. Důvodem jsou jak ceny energie, které po krizi klesly, tak meziročně nižší teploty, které výrazně ovlivňují zejména spotřebu plynu,“ shrnuje Jan Šefránek, předseda ERÚ.

„Vliv teploty je patrný u obou komodit. Zatímco skutečná spotřeba plynu vzrostla o 13,2 procenta, spotřeba očištěná o teplotní vlivy se zvýšila o 4,3 procenta Větší potřeba vytápět měla vliv také na využívání elektřiny, zejména v domácnostech. Jejich spotřeba meziročně vzrostla o 9,3 procenta, což je výrazně více než u ostatních kategorií odběratelů,“ dodává Jan Šefránek.

Elektřina

Celková netto spotřeba elektřiny byla v prvním pololetí letošního roku 30,1 TWh, meziročně vzrostla o 2,6 %. U domácností se zvýšila o 9,3 %, u podnikatelů o 2,7 % a u velkoodběratelů na hladině vysokého napětí o 0,2 %. U kategorie velkoodběratelů na hladině velmi vysokého napětí pak dokonce nepatrně klesla (-0,2 %).

Ještě výraznější nárůst ERÚ zaznamenal u výroby elektřiny. Její celková hodnota za první pololetí činila 36,3 TWh, což je meziročně o 7,5 % více. Výroba se zvýšila především u paroplynových elektráren (+53,6 %), více vyrobily rovněž fotovoltaické (+26 %), parní (+9,8 %), jaderné (+6 %) a plynové a spalovací elektrárny (+3,5 %). Výroba naopak poklesla u elektráren vodních (-37 %), větrných (-11,1 %) a přečerpávacích (-4,2 %).

Instalovaný elektrický výkon narostl zejména u plynových a spalovacích (+17,1 %) a u fotovoltaických elektráren (+16,5 %).

Plyn

Spotřeba plynu vystoupala na hodnotu 4 mld. m³ (43,3 TWh), což představuje meziroční nárůst o 13,2 %. Po přepočtení na dlouhodobý teplotní normál však byl růst podstatně nižší, konkrétně 4,3 %. Průměrná naměřená teplota za letošní pololetí totiž byla téměř o dva stupně nižší, než za stejné období před rokem (7,5°C proti 9,3°C). Nárůst spotřeby byl zaznamenán u všech kategorií odběru, nejvíce však u domácností (+15,3 %) a maloodběratelů (+15 %).

Meziročně došlo i k posílení tranzitu zemního plynu. Import do Česka meziročně narostl o 25,3 % (na 3,9 mld. m³), veškerý dovezený plyn k nám přitekl přes Německo. Export z České republiky se pak zvýšil dokonce o 174,7 % (na 106 mil. m³), vývoz plynu se uskutečnil do Polska a na Slovensko.

„Rovněž došlo meziročně k nárůstu tranzitu zemního plynu. Import do ČR narostl o 25,3 % a export dokonce o 174,7 %. Zda to bude trend i do dalšího období, ukáže čas. Každopádně podle nově nastavených pravidel regulace jdou výnosy z tranzitu plynu ve prospěch českých zákazníků,“ uvádí Jan Šefránek.

V prvním pololetí se ze zásobníků vytěžilo více zemního plynu než před rokem (o 4,7 %) a více plynu se do nich i vtlačilo (o 35,4 %). Na konci června byly v zásobnících 2 mld. m³ plynu, což představuje 58,8 % z celkového stavu provozního zásob.

Netto spotřeba nezahrnuje vlastní spotřebu na výrobu elektřiny, ztráty a spotřebu elektřiny na přečerpávání. Také v případě výroby jsou uváděné hodnoty netto, bez technologické vlastní spotřeby elektřiny a ztrát vzniklých při výrobě.