Neexistující výkon blokuje kapacitu v síti. Dlouhé povolovací procesy staveb, nerealizované elektrárny, ale i problémové instalační firmy.
Neexistující výkon blokuje kapacitu v síti. Dlouhé povolovací procesy staveb, nerealizované elektrárny, ale i problémové instalační firmy. Faktorů, které snižují možnosti připojení pro nové fotovoltaiky do sítě, je mnoho a distributoři je mohou stěží ovlivnit.
Majitelka fotovoltaické elektrárny v jihomoravských Tasovicích se od letošního jara snaží připojit svou výrobnu do elektroenergetické sítě. Lokalita se nachází v distribučním území společnosti E.GD, která se ze tří dominantních provozovatelů elektroenergetické soustavy v Česku potýká s největšími problémy se zapojováním nových zdrojů do sítě.
Fotovoltaiku s přetokem, u které lze nespotřebovanou energii posílat dál do sítě, zákaznice stále nemá připojenou. V červnu jí EG.D poslalo vyjádření, které má redakce k dispozici a v němž jí firma oznamuje, že FVE s přetokem nepřipojí, ale zapojení výrobny bez přetoku možné je. To by ale znamenalo, že majitelka solárů přijde o možnost nespotřebovanou elektřinu prodávat.
Důvodem je vyčerpaná kapacita v síti, protože ji už zabírají jiné výrobny. Zároveň klientce distributor sdělil, že se navýšení kapacity sítě na hladině nízkého napětí v Tasovicích zatím neplánuje.
Ačkoli v dané obci nejsou soláry na každé střeše, kapacita v síti pro připojení nových domácích fotovoltaik je přesto vyčerpaná. Aktuálně se zde nachází 40 malých zdrojů, které jsou do sítě připojeny, nebo se tak v blízké době stane. Problém tkví v solárních parcích, které se nacházejí v blízkosti obce a výkon v síti zabírají.
„Na vedeních vysokého napětí, které napájí obec Tasovice, je lokalizováno hned několik velkých fotovoltaických výroben. Celkově se bavíme o instalovaném výkonu cca 11 000 kW. Při průměrné velikosti domácích FVE zhruba 7 kW, což je hodnota z roku 2022, se tak bavíme o už připojeném výkonu, který představuje ekvivalent 1500 průměrných domácích fotovoltaik,“ říká mluvčí EG.D Roman Šperňák.
Možnosti připojení i čekací lhůty se liší podle území. Aktuálně se podle ředitele Solární asociace Jana Krčmáře pohybuje průměrná doba mezi dokončením samotné stavby a připojením malého zdroje v řádu týdnů. Občas však pozorují zpoždění u firemních instalací. „Doufáme, že to neohrozí čerpání dotací z národního plánu obnovy, které se vyplácejí, až když je elektrárna připojená,“ říká Krčmář.
Cesta k řešení je pomalá
Situaci však nelze vyřešit v řádu dní, někde ani měsíců, či dokonce let. „Na posilování sítě pracujeme dlouhodobě a musí se na něm pracovat systematicky. Pro obnovu a posilování distribuční sítě ročně investujeme pět miliard korun. Nad rámec těchto plánovaných investic počítáme s dalším navýšením investic o 8,5 miliardy korun do roku 2030, které povede k hladšímu zapojení obnovitelných zdrojů,“ říká Šperňák.
Doba řešení se v různých lokalitách liší. Distributoři totiž musejí postupovat podle schválených územních plánů obcí, v souladu s vymezenými koridory pro nové linky vysokého a velmi vysokého napětí. Vedení totiž nelze postavit všude.
„Bohužel narážíme na nepružnou legislativu, částečně také na odpor vlastníků pozemků, kteří nechtějí akceptovat na svém pozemku věcné břemeno v podobě elektrického vedení. Následně může docházet až k vyvlastnění,“ popisuje situaci Šperňák.
Se složitými stavebními povoleními a územními plány bojují podle Krčmáře všichni distributoři. „V této oblasti bychom si přáli větší posun, který by se promítl v zákoně a umožnil by rychlou výstavbu kapacity distribuční a přenosové soustavy. To zatím nevidíme,“ říká Krčmář.
EG.D má v plánu postavit i novou transformovnu v obci Oblekovice, která by měla situaci v oblasti připojování nových zdrojů zlepšit, protože se díky ní navýší kapacita v síti. „V současné době intenzivně projednáváme pozemek pod touto transformovnou. Tato investice má primárně zajistit zabezpečení dodávky elektrické energie pro místní průmyslovou zónu a posílení kapacit stávajících vedení 22 kV v oblasti,“ říká Šperňák a dodává, že by transformovna měla zlepšit situaci i v Tasovicích nebo ve Znojmě.
Jde ale o investici v řádu stovek milionů korun s termínem realizace mezi lety 2028 až 2030. „Rok výstavby významně ovlivňuje majetkoprávní vypořádání nového vedení 110 kV o délce cca 5,5 km s dotčenými municipalitami a vlastníky pozemků,“ dodává Šperňák.
Do rozvoje, posílení a obnovy soustavy investuje nemalé prostředky také největší distributor elektřiny v Česku ČEZ Distribuce. „V letošním roce plánujeme realizovat a dokončit cca 17 tisíc investičních staveb v objemu cca 16,2 miliardy korun, což je historicky největší objem investic i staveb,“ říká jeho mluvčí Soňa Holingerová s tím, že od začátku roku do posílení sítě společnost investovala cca 7,4 miliardy Kč a dokončila přes 7800 staveb.
PREdistribuce každoročně investuje do modernizace sítě přibližně dvě miliardy koruny. „Investice samozřejmě budou v dalších letech pokračovat ve stejném rozsahu,“ uvedl mluvčí společnosti Karel Hanzelka.
Společnost EG.D se však potýká s dalšími potížemi, které nemůže bezprostředně ovlivnit a které blokují kapacitu na jejím distribučním území. Výkon si v něm totiž rezervují i „spekulanti“, kteří si zamluví často větší počet kW, který nejenže skutečně potřebují, ale který také ve skutečnosti ani nemusejí nainstalovat.
„Nakonec FVE nerealizují, popřípadě realizují v nižších hodnotách. Původně vyčerpaná kapacita se pak může otevřít pro další zájemce,“ vysvětluje Šperňák.
Zdroj: Seznam Zprávy
KOMENTÁŘE